Opět přišly májové dny a vzpomínáme. Někdo na konec války, jiný na osvobození. Uctíme oběti zvěrstev, ale také oběti, které se zasloužily za to, že my jsme tady ještě nebo vůbec. Vidíme program pietních akcí, a co? Někomu je to šumafuk, jiní se připojí vzpomínkou a položí třeba kytičku. Jsou i tací, kteří se dokážou angažovat trochu víc, než jsou jiní zvyklí.
Významné objekty, pietní místa, máme v našem okrese rozdělené mezi stranické organizace. Je to jakási patronace, věnujeme pozornost jejich stavu a mimo jiné i jejich přípravě na vzpomínkové dny. V našem okrese je několik hrobů rudoarmějců, kteří se po válce už nemohli vrátit ke svým blízkým, řada pamětních desek a několik památníků. Podle zákona 122/2004Sb. je péče o ně uložena vlastníkům nemovitostí, na nichž tyto objekty jsou. Jsou to především obce.
Na katastru obce Probulov je hrob gardového staršího seržanta Semjona Pavloviče Ruděnka. Jednání s vedením obce však nevedla k žádoucím závěrům. Proto důchodce pan Hácha, bývalý učitel, vzal barvu a s manželkou obnovili nátěr plůtku okolo hrobu. Společně pak s naším členem Josefem Maříkem osadili nový kovový náhrobek (stélu) namísto starého dřevěného. Domyslíte si, kdo to financoval? Současné vedení obce nejeví zájem ani o druhý hrob, restaurovaný jejich předchůdci. V něm je pohřbeno pět rudoarmějců. Tak naši aktivisté alespoň před májovými vzpomínkami umyjí žulové krytí hrobu a uklidí okolí.
Opačná situace je v Jetěticích. Tam ve společném hrobu odpočívají od května 1945 dvacetiletí rudoarmějci Kalesnik a Kosev. Rudá hvězda na pomníku ale někomu nedává spát. Vedení obce tak v minulých devíti letech instalovali nové hvězdy celkem čtyřikrát! Není to příjemné, ale zvykáme si, že hovada mezi námi zůstávají, byla by zřejmě spokojenější kdesi za Uralem v tajze nebo v jihoamerické Patagonii.
Je potěšitelné, že se podařilo v minulých letech vrátit na svá původní místa rudé hvězdy např. v Záhoří nebo v Milevsku. Zátavský most prošel letos rekonstrukcí. Středem toku Otavy v tomto místě procházela demarkační čára a na koncích mostu byla stanoviště spojeneckých vojsk – na západě americké, na východě sovětské. Sledovali jsme zacházení s osazenými pamětními deskami. Byly bezpečně uloženy ve skladu a po dokončení rekonstrukce zpět osazeny na zábradlí mostu. Snažíme se opatrovat válečné hroby a další objekty, připomínající těžké doby dvou světových válek. Už přibývat nebudou. Dopustíme-li, aby došlo k té třetí, zbude jenom popel…..