15. březen 1939. Již zítra uplyne sedmdesát osm let od »škaredé středy«, kdy nacistické vojenské jednotky okupovaly ještě stále svobodné, byť okleštěné Československo, aby ho vlastně zlikvidovaly a vytvořily si z něj »štát Slovensko« s fašistickou Tisovou vládou a »Protektorat Böhmen und Mähren«.
Co však říká ono datum dnešní mladé generaci. Pamětníků z roku 1939 je málo, většina mladých si spíše tento datum nevybaví. Tehdy nacistická vojska vstoupila na okleštěné území Čech, Moravy a Slezska a zlikvidovala zbytek republiky. Tehdejší vedení státu v čele s prezidentem kapitulovalo. Nenašli se bohužel ti, kteří měli garantovat existenci republiky podle vnuceného dokumentu z Mnichova. Jen sovětský zástupce Litvinov ve Společnosti národů bouřil. Ostatní mocnosti se zmohly jen na verbální odsouzení válečného aktu a jelo se dál.
Ač se to možná na první pohled nezdá s datem 15. března je spojen opravdový počátek 2. světové války a kdy zakládající člen Společnosti národů, tedy Československo, bylo obětováno ve prospěch mocných tehdejšího světa. Těch mocných, kteří i dnes chtějí, aby se všechno přizpůsobilo jejich pořádkům a politickým či ekonomickým zájmům. Dějiny jsou neúprosné a jakoby se opakují.
Proto datum, jež je třeba připomínat a nezapomínat.