V Písku, ostatně jako v každém jiném městě, se objevují témata, která vyvolají velký zájem jeho obyvatel a stanou se předmětem řady diskuzí. My však máme v Písku jeden evergreen a tím je otázka bazénu, která se táhne místní politikou jako červená nit už od povodní v r. 2002, a rozhodně to nevypadá, že bychom viděli její konec.
Kolem současné situace ohledně bazénu se objevuje celá řada fám. O jejich vyvrácení se pokusila starostka města svým článkem zveřejněným v prosincovém zpravodaji města. Podle mého názoru však pohříchu nejenže tento článek nevnesl do celé problematiky světlo, ale naopak obsahuje řadu nepřesných a neúplných informací. To mě vede k potřebě nabídnout občanům města svůj pohled na věc.
Trocha historie nikdy neuškodí
Jak jsem psal již výše, o novém bazénu se začalo mohutně hovořit po povodních v r. 2002, když došlo k zatopení stávajícího bazénu, který byl v 80. letech minulého století vybudován pod hradbami města u řeky Otavy. Výsledkem letitých příprav projektu stavby nového bazénu (možnost opravy stávajícího zařízení byla zavržena již takřka na počátku a od té doby je zařízení „udržováno“ v chátrání) pod taktovkou tehdejší městské vlády složené převážně z tehdejší ODS (později SNK – ED, dnes převážně Jihočeši 2012), bylo zadání a zpracování projektu aquacentra na místě stávajícího zařízení. Výsledek byl takřka hotov v roce 2010. Po volbách do městského zastupitelstva, jejichž výsledek předznamenal rozpad ODS na ODS a SNK – ED, pak nové městské vedení revidovalo projekt aquacentra z důvodu plánované ceny (přes 200 mil. Kč bez DPH) a v obavách o nevhodné spojení plaveckého bazénu s historickými hradbami města a ve spolupráci s projektantem byly zpracovány čtyři upravené varianty projektu. Z nich byla zastupitelstvem města a také podle výsledků ankety uspořádané mezi občany města zvolena v listopadu 2011 varianta plaveckého bazénu pro potřeby města s atrakcemi s projektovanou cenou 172 mil. Kč bez DPH. Na projektu se pak více než rok intenzivně pracovalo a jako reálné se jevilo zahájení stavby na jaře roku 2013 s dokončením ve druhé polovině r. 2014. Radikální řez však ve věci přinesl dobře známý výsledek referenda, které proběhlo v rámci prvního kola prezidentských voleb v r. 2013 a které přípravu a stavbu nového zařízení pod městskými hradbami zcela zastavilo. Písku tak nezbylo nic jiného než „poslat“ hezkých pár milionů za projektové a přípravné práce po Otavě a začít hledat novou lokalitu pro výstavbu plaveckého bazénu. Množství fabulací a nepravd, kterými ovlivňovali pořadatelé referenda veřejné mínění občanů města, by vydalo na samostatný článek. Jediné, co proto v této své úvaze zmíním, je skutečnost, že pořadatelé referenda byli a jsou personálně propojeni s tehdejší SNK – ED (nyní Jihočeši 2012), tedy těmi stejnými lidmi, kteří (ještě pod vlajkou ODS) od r. 2002 připravovali projekt aquacentra pod hradbami a v r. 2010 stáli na prahu jeho realizace. Názory se holt asi vyvíjí, jen není příjemné, když jejich obratem připravíte město o více než 5 milionů korun. Tehdejší vedení města tedy muselo začít intenzivně pracovat na hledání nové lokality pro výstavbu plaveckého bazénu. Z celé řady posuzovaných lokalit se nakonec jako reálné ukázaly tři. Šlo o lokalitu pod lesnickou školou, lokalitu bývalých Žižkových kasáren a lokalitu za sídlištěm Jih proti Šarlackému rybníku. Lokalita bývalých Žižkových kasáren však v r. 2014 byla předmětem sporů mezi městem a developerem (opět problematika, která by vydala na samostatný článek), lokalita Jih měla málo městských pozemků (kapitolou samou pro sebe by byla také otázka nenadálého nárůstu ceny pozemků ve chvíli, kdy s nimi město začne mít plány), takže zbývala lokalita pod lesnickou školou, která sice nebyla z řady důvodů úplně ideální, ale alespoň poskytovala dostatečnou kapacitu městských pozemků nezatížených spory s třetími subjekty. V dubnu r. 2014 proto zastupitelstvo města rozhodlo o zahájení příprav na výstavbě nového plaveckého bazénu pro potřeby města s atrakcemi (tedy stejného typu zařízení, které bylo plánováno pod hradbami) za cenu do 200 mil. Kč (tedy cenu max. o 28 mil. Kč vyšší než zařízení, které bylo plánováno pod hradbami) v lokalitě pod lesnickou školou. Lokalita pak byla skutečně znovu potvrzena v roce 2015.
Co se změnilo a kde se stala chyba
Od r. 2014 tedy začali přípravné práce na stavbě plaveckého bazénu s atrakcemi v lokalitě pod lesnickou školou za cenu do 200 mil. Kč. K první zásadní změně, proti rozhodnutí o umístění nového plaveckého bazénu po referendu, došlo v první polovině r. 2016, kdy město Písek pravomocně (a hlavně překvapivě rychle) vyhrálo soudní spor o vlastnictví pozemků v jižní části Žižkových kasáren, které jsou tak již od té doby vedeny ve vlastnictví města. Tato lokalita se tak zásadním způsobem vrátila do hry a tato skutečnost byla ještě podpořena rozhodnutím zastupitelstva města z června 2016 o umístění nové sportovní haly za cenu do 100 mil. Kč právě do této lokality. Propojení dvou sportovních zařízení a úspora nákladů na jejich vybudování a jejich provoz se tak přímo nabízí, nehledě na potřebu konečně něco udělat s Žižkovými kasárnami. I proto zřejmě zastupitelé na stejném zastupitelstvu rozhodli o tom, že nechají zpracovat studii o možném umístění obou zařízení do Žižkových kasáren a teprve po jejím projednání bude rozhodnuto o definitivním umístění nového plaveckého bazénu. Prvou chybou rady města bylo, že zcela ignorovala výše uvedené usnesení zastupitelstva města a na svém prázdninovém zasedání v roce 2016 schválila soutěž na zhotovitele stavby průchodu pod přeložkou, která je vynucenou investicí pro stavbu bazénu pod lesnickou školou (fabulace Jihočechů 2012 o tom, že se jedná o samostatnou investici s bazénem nijak nesouvisející, byla defnitivně vyvrácena na prosincovém zastupitelstvu v rámci projednání rozpočtu města, kde bylo přímo potvrzeno, že bez tohoto průchodu za cenu převyšující částku 30 mil. Kč žádná stavba bazénu pod lesnickou školou nebude). Tím se radě povedlo naštvat část zastupitelů a podpora výstavby bazénu pod lesnickou školou se začala limitně blížit hranici hlasovatelnosti (v případě Písku minimálně 14 zastupitelů). Ani výše uvedené skutečnosti by však zřejmě neměly vliv na pokračování a následnou výstavbu plaveckého zařízení pod lesnickou školou, byť počet zastupitelů podporujících tuto lokalitu citelně poklesl. Zásadním zvratem však bylo selhání a obrovská chyba současné rady města při zadání a následné přípravě projektu výstavby, když (těžko říci, zda úmyslně, či nedbalostí) byla jaksi opominuta zásadní otázka při každé stavbě. Tedy otázka, kolik že peněz na ni vlastně máme. Limitní cenu 200 mil. Kč nikdo nezrušil a trvá dále, a přesto byl zastupitelům v listopadu 2016 předložen (spolu se studií haly a bazénu v Žižkových kasárnách) projekt plaveckého bazénu s atrakcemi pod lesnickou školou za cenu přesahující částku 300 mil. Kč!!!, tedy za cenu o více než 50 % vyšší, než byl stanovený finanční limit!!! Bylo proto pochopitelné rozhořčení těch městských radních, kteří nebyli srozuměni s tak razantním nárůstem ceny, a naopak zcela nepochopitelné vystupování těch členů městské koalice (zejména z řad Jihočechů 2012), kteří se tvářili a tváří, jako by se nic nedělo. Stejně nepochopitelný je pak popis celé situace v již zmiňovaném článku starostky města, kde se píše o posunu cen + - 10 % při dokončování projektu (cena by se tedy pohybovala v rozmezí 180–220 mil. Kč), a dokonce je zde zmíněno, že samotná stavba bazénu je projektována na částku 177 mil. Kč?!, ačkoliv ve skutečnosti jen samotná stavba bez přípojek a terénních úprav (tedy zřejmě levitující stavba, která nesvítí, netopí a neteče z ní ani do ní voda) je odhadována na částku 199 mil. Kč (zřejmě kvůli splnění limitu 200 mil. Kč). Stejně nepochopitelný pak pro mě byl, v článku paní starostky uvedený a do tabulky zahrnutý, propočet nákladů jako porovnání variant pod lesnickou školou a v Žižkových kasárnách. Prvou chybou bylo vyčíslení investice do udržitelnosti stávajícího zařízení. Pokud se nemýlím, pak pro udržitelnost stávajícího zařízení do 15 let byla správcem bazénu vyčíslena investice do 20 mil. Kč, nikoliv tedy 23 + 6 mil. Kč, jak tvrdí paní starostka. Dalším „opominutím“ pak bylo nezahrnutí provozních nákladů po případném uvedení bazénu pod lesnickou školou do provozu. V článku je sice pracováno se záhadně získanými čísly v případě levné varianty nového bazénu, standardní varianty nového bazénu a SMART varianty nového bazénu, fakta jsou nicméně taková, že provozní dotace do stávajícího zařízení činí 11 mil. Kč ročně (v tom jsem s článkem ve shodě), kdežto provozní ztráta (dotace) SMART bazénu pod lesnickou školou je předpokládána ve výši 9 mil. Kč, což je číslo, které nikde v článku ani v tabulce nenajdeme. Pokud bychom tedy tato čísla zahrnuli do tabulky obsažené v článku paní starostky, pak dojdeme k jednoznačnému závěru, že rozdíl v desetiletém provozu není u lokality pod lesnickou školou a lokality Žižkových kasáren 100 mil. Kč, jak se nám snaží článek namluvit, ale cca 20 mil. Kč. A to hovoříme pouze o horizontu 10 let, protože v dalších letech by se tento rozdíl začal smazávat, až by se překlopil ve prospěch Žižkových kasáren, kde se dá při spojeném provozu se všesportovní halou očekávat další provozní úspora. Na závěr této části bych také rád reagoval na tvrzení paní starostky, že nový bazén pod lesnickou školou není projektem Jihočechů 2012. Stačí si vzpomenout na to, jak Jihočeši 2012 pro svůj volební úspěch využili výsledků referenda a v r. 2014 oblepili celý Písek billboardy a plakáty, že postaví bazén do konce volebního období. Když je téměř zjevné, že jde o nesplnitelný předvolební slib, tak bez ohledu na vhodnost lokality či cenu stavby tlačí projekt způsobem: „Díra nedíra, furt se natírá.“ Snad už jen rychlá stavba nového bazénu totiž může zabránit totální osobní blamáži některých členů Jihočechů 2012.
Současný stav a jak dál
Pokud se dostaneme k tomu, jak vypadá stávající situace, tak je následující. Platí usnesení zastupitelstva města z června 2016, podle kterého bude o umístění plaveckého bazénu teprve rozhodnuto s tím, že na stole jsou varianty Žižkových kasáren a pod lesnickou školou (varianta pouhé opravy stávajícího bazénu se v tuto chvíli zdá být výrazně menšinová) a usnesení z dubna roku 2014 o výstavbě nového plaveckého bazénu pro potřeby města s atrakcemi za cenu do 200 mil. Kč. Bude také dokončen projekt bazénu pod lesnickou školou (v tom nemám vůči článku paní starostky námitek). Ostatně jinou možnost ani nemáme, protože smlouva na projekt je uzavřena a není chybou projekční kanceláře, že si rada města jako zadavatel při zadání projektu špatně ošetřila požadované maximální náklady na stavbu či je nedokázala udržet na uzdě při zpracování projektu. Jakmile bude projekt hotov (březnový termín letošního roku již vzal za své a nyní se hovoří nejdřív o letošním květnu), bude opět předložen zastupitelstvu města s definitivním vyčíslením odhadovaných nákladů na stavbu. Poté bude možné naplnit usnesení zastupitelstva města z června 2016 a (snad již) definitivně rozhodnout o umístění nového bazénu. Obávám se však, že pokud se nepodaří cenu projektované stavby stáhnout z více než 300 mil. Kč na částku 200 mil. Kč + - 10 % nebo se zásadně nezmění agresivní a nekompromisní postoj lídrů Jihočechů 2012 na postoj hledající kompromisní a pro město nejlepší řešení, budeme shodu v zastupitelstvu hledat velmi těžko. Předražený projekt bazénu (i bez započtení 30 mil. Kč na podchod pod přeložkou) již svou podporu ztratil a bez vstřícnosti Jihočechů 2012, kteří by alespoň uvolnili ruce svým koaličním partnerům, nelze očekávat ani dostatečnou podporu pro zajímavý nápad sdruženého projektu haly a bazénu v Žižkových kasárnách. Současná situace tak hrozí dalším patem a je možné, že bazénový evergreen bude v Písku pokračovat ještě řadu dalších let. Ale nechme se překvapit. Třeba se radním podaří malý zázrak a vrátí cenu plánovaného bazénu do normálních hodnot. Nebo lídři Jihočechů 2012 projeví nečekanou dávku státotvornosti a bude možné se zaměřit na rozvoj Žižkových kasáren. Rozhodnutí však bude na zastupitelstvu. Ať již tomto, nebo některém z dalších. A nezbývá si než přát, aby nakonec nešlo o rozhodnutí politické, ale propísecké, které bude fungovat desítky dalších let. Jaké to je, je otázkou, na kterou jsem nezískal odpověď ani při hovorech s občany našeho města, kteří se v mém případě (na rozdíl od paní starostky) dělili na dvě téměř stejně velké skupiny. Skupinu „hlavně rychle“, takže pod lesnickou školou, a skupinu „hlavně pořádně“, takže v Žižkových kasárnách. Asi není překvapením, že mírně převládala skupina „hlavně pořádně“, jejíž názor je mému srdci bližší.
Poznámka: Nadpis upravil: jk