Mayová: dvanáct bodů pro Brexit
Britská premiérka včera oznámila tvrdý Brexit, odchod Británie z Evropské unie. O čem všem Theresa Mayová v souvislosti s Brexitem mluvila a proč, sledovala v dalších souvislostech ekonomka Ilona Švihlíková.
V netrpělivě očekáváném projevu premiérka Theresa Mayová nastínila, jaký bude postup její země pro tzv. Brexit, tedy odchod z EU. Po počátečním překvapení, které vyvolalo vítězství odpůrců dalšího setrvání Velké Británii v EU, máme konečně přesnější představu, jakým směrem se bude Velká Británie ubírat.
Brexit v britské politice
Referendum – pro Velkou Británii dosti netypický a jen zřídka používaný nástroj – vyvolal také na domácí scéně velké vlnobití. Premiér Cameron, který jasně očekával, že zvítězí postoj „zůstaneme, ale vymůžeme si nějaké ústupky“, byl převálcován (a v reálu i politicky zlikvidován) samotným nápadem na referendum a jeho výsledky.
Theresa Mayová se v kampani konzervativců spíše držela zpátky, ale patřila zřejmě do tábora těch, kteří preferovali v EU zůstat. Nakonec se ovšem stala premiérkou i se svou nic moc neříkající reakcí: Brexit je Brexit. Což můžeme zřejmě interpretovat jako přijmutí reality – takto prostě referendum dopadlo.
Pnutí se ovšem neobjevila jen mezi konzervativci, ale také v Labour party. Vždyť sám Jeremy Corbyn zastává vůči EU dosti kritický postoj. Připomeňme ještě, že kromě sociální a věkové linie, která se v hlasování silně projevila, je tu i regionální dimenze. Nemáme na mysli jen Londýn (tzv. proevropský), ale především Skotsko, jehož obyvatelé v řadě otázek zastávají podstatně jiné názory než centrální vláda. I proto se krátce po vyhlášení výsledků referenda objevovaly názory, že z Velké Británie zbyde jen Británie malá.
Globální Británie
Mayová v úvodu svého úterního projevu zdůraznila, že je povinností vlády akceptovat rozhodnutí voličů. A že jejím úkolem není „jen“ vyjednat odchod z EU a další nastavení vztahů, ale také rozhodnou o tom, jak se má Velká Británie jako země dále vyvíjet. Škoda, že se v kampani předcházející referendum právě o tom příliš nemluvilo.
Odcitujme přesně, jak si takovou budoucnost premiérka Velké Británie představuje: „Má odpověď je jasná. Chci, aby Velká Británie vyšla z tohoto období změny silnější, spravedlivější, více sjednocená a zahleděná do světa než kdy dříve. Chci, abychom byli bezpečnou, prosperující a tolerantní zemí – magnetem pro mezinárodní talenty a domovem pro pionýry a inovátory, kteří budou v budoucnosti utvářet svět. Chci, abychom byli skutečně Globální Británií – nejlepším přítelem a sousedem našich evropských partnerů, ale zemí, která má vztahy i za hranicemi Evropy. Zemí, která jde do světa, aby vytvářela vztahy jak se starými přáteli, tak i s novými spojenci.“
Premiérka zmínila řadu reforem, které vláda k tomuto účelu učiní – od vzdělávání, po moderní průmyslovou strategii. Uvedla také, že odchod Velké Británie z EU vůbec neznamená uzavírání se světu, jelikož Velká Británie je pestrou, multikulturní země se silným mezinárodním charakterem. Pojem „globální Británie“ přitom v projevu často opakuje, až se nabízí dotaz, co se stalo s „Better Britain“.
Tvrdý Brexit
V projevu se Mayová rovněž zamyslela nad důvody odchodu. Podle Theresy Mayové je to jednak pocit, že vztahy v rámci EU jsou na úkor ostatních, globálních vazeb této země. Dále, Velká Británie má odlišné tradice a politické uspořádání (silný mandát vlády, minimální zkušenost s koaličními vládami), což podle ní naráží na nadnárodní uspořádání EU. Mayová ovšem v této souvislosti také uvedla, že Brexit je nejenom lekcí pro Velkou Británii, ale také pro EU jako takovou.
Theresa Mayová ovšem v projevu také zdůrazňovala, že chce maximálně přátelské vztahy s EU – hovořila o partnerství a přátelství. Jak zdůraznila: odcházíme z EU, ne z Evropy. (Kolik představitelů EU to ovšem bere jako jedno a totéž, i když Evropa není jen Velká Británie, ale také Rusko, že?).
Vzápětí Mayová v projevu potvrdila předchozí zvěsti o tzv. tvrdém Brexitu, odcitujme: „…žádné částečné členství v EU, přidružené členství v EU, nebo cokoliv takového, co by znamenalo, být jednou nohou uvnitř a jednou venku. Neusilujeme o přijetí modelu, který již mají jiné země. Neusilujeme o to držet se zbytků členství, jak budeme odcházet.“ Tvrdý Brexit je tedy realitou.
Dvanáct cílů vyjednávání o Brexitu
Premiérka v projevu uvedla dvanáct cílů pro budoucí vyjednávání, která dají přesnější představu o tom, jakým směrem Británie v souvislosti s prováděním odchodu z EU chce jít.
1) Jistota – což se týká hlavně procesu vyjednávání, ale také právní jistoty, tedy včlenění acquis do britského práva, přičemž dále britský parlament rozhodne, jaké části budou platit a jaké nikoliv. Mayová také slibuje, že finální dohodu s EU předloží ke schválení obou komorám Parlamentu.
2) Silnější Británie – zákony se budou dělat v Británii.
3) Posílení Unie, čímž je ale myšleno Velká Británie. Zde si premiérka Mayová zřejmě uvědomuje rizika, především týkající se Skotska, a jeho dlouhodobě odlišných preferencí od „zbytku“ Velké Británie. Zdůrazňuje proto nejen moc ve Westminsteru, ale také pravomoci Walesu, Skotska a Severního Irska.
4) Zachovat společnou cestovní zónu s Irskem.
5) Kontrola imigrace: imigrační systém musí sloužit britskému národnímu zájmu, řekla v tomto případě Mayová. Zdůraznila tím, že Británie je otevřená a tolerantní země, ale že vzkaz Brexitu byl také jasný: je potřeba kontrolovat ty, kteří přijdou do Británie.
6) Práva pro státní příslušníky EU v Británii, a pro britské státní příslušníky v EU.
7) Ochránit práva pracujících: v tomto případě premiérka tvrdí, že její vláda bude stavět na právech pracujících daných Evropskou unii. Zmiňuje dále také téma zaměstnanecké participace, které je pevně spjato s jejím projektem Better Britain. Zajímavé ovšem je, že v této souvislosti v projevu znovu zmiňuje globální Británii a volný obchod.
8) Volný obchod s evropskými trhy, což znamená snahu o uzavření dohody o volném obchodu s EU. Ale, jak Mayová zdůrazňuje, to v žádném případě neznamená účast na volném trhu. Mayová v této souvislosti také zmiňuje, že doba štědrých příspěvků Velké Británie do společného rozpočtu EU skončila.
9) Nové obchodní dohody s jinými zeměmi. Důležitost informace „jít do světa a hledat nové partnery“, Mayová podtrhuje tím, že poprvé založila ministerstvo pro mezinárodní obchod. Pro budoucí dohody zmiňuje Čínu, nebo Brazílii. Komplikace nastávají v situaci, kdy Mayová hovoří o tom, že chce mít bezcelní styk se zeměmi EU, ale nechce být vázána společnou obchodní politikou.
10) Být nejlepším místem pro vědu a inovace. V tomto bodě se jedná o pokračování spolupráce s EU na vědeckých a technologických iniciativách.
11) Spolupráce v boji proti zločinu a terorismu. Mayová v této části také uvádí příklady toho, jak Británie podporuje evropskou bezpečnost: zavádění sankcí proti Rusku, či angažmá na Balkánu.
12) Hladký, řádný Brexit. Premiérka v souvislosti s tímto bodem zopakovala, že si nepřeje dramatický odchod. Zároveň ale nechce příliš dlouhá vyjednávání. Opět odcitujme: „Tím nemyslím, že budeme usilovat o nějakou formu neomezeného přechodného statutu, ve němž budeme trčet navěky v nějaké podobě permanentního politického očistce. To by nebylo dobré ani pro Británii, a myslím si, že by to nebylo dobré ani pro EU.“
Nová strategická smlouva Velké Británie a EU
Mayová také zdůraznila, že oněch výše uvedených 12 bodů je pečlivě rozváženým plánem, který je orientován na to, jakou podobu by budoucí Británie měla mít. Vyjednávání a jejich výsledek bude klíčový pro budoucnost Británie, a proto je potřeba zachovávat disciplínu (což znamená, jak dále uvádí, neprozrazovat příliš mnoho). Tato slova premiérka zřejmě mířila zejména na politickou opozici. Dohoda bude mít podle jejích slov podobu nové strategické smlouvy mezi Velkou Británii a EU.
Premiérka rovněž opakovaně kladla důraz na to, že si Velká Británie nepřeje problémy pro EU (což bylo zřejmě míněno tak, že se nehodlá angažovat v podporování dalších referend o setrvání v EU).
Mayová se ve svém projevu koncentrovala na ekonomiku. Velkou pozornost věnovala volnému obchodu, i např. s formulací, že volný obchod znamená více pracovních míst (sic!) a vytváření bohatství (tak pro někoho docela jistě…).
Druhá sféra kooperace s EU, kromě obchodu, je podle Mayové otázka bezpečnosti. V této souvislosti uvádí jak jaderné zbraně, tak stálé místo člena Rady bezpečnosti, spolu s Francií. Pochvalovala si rovněž vysokou úroveň britských zpravodajských služeb.
Lepší žádná dohoda než špatná dohoda
K závěru obsáhlého projevu Theresa Mayová varovala před těmi tendencemi, které se v EU objevují, a chtějí vyjednat „odvetnou“ dohodu, která bude Británii trestat tak, aby odradila ostatní země od pokusů jít podobnou cestu, tedy odejít z EU. V tomto případě Mayová sdělila jasně, že špatnou dohodu nikdy nepřijme, a že pro Británii bude lepší žádná dohoda než špatná.
V projevu uvedla, že v takovém případě by Británie stále byla v Evropě a byla schopná uzavírat dohody o volném obchodu po celém světě. Následující věta je ovšem velmi důležitá a uveďme doslova: „…a měli bychom svobodu ustanovit konkurenceschopné daňové sazby a zavést politiky, které by nalákaly nejlepší světové firmy a největší investory.“ Tato věta ukazuje na to, že „plán B“ by bylo přetvořit Británii v takové větší Irsko. Stojí za to zmínit, že pojem konkurenceschopnost je zde používán jako eufemismus pro daňový dumping. Jak Mayová dodala, tato cesta by změnila základní ekonomický model Británie.
Premiérka Mayová tak ne bezdůvodně zmínila ztráty, které by utrpěla EU v případě, že by se rozhodla pro „odvetnou dohodu“. Kromě apelu na německé exportéry a francouzské farmáře, je zajímavé, že Mayová nejprve uvádí svým poměrně razantním způsobem právě tyto ekonomické argumenty. Teprve až potom hovořila také o „našich sdílených hodnotách a duchu dobré vůle, který existuje na obou stranách.“
Touto formulací asi nejlépe vyjádřila, co si skutečně myslí o svých evropských partnerech a také to, že předpokládá, že nadcházející bitva „o kost“ bude tvrdá. Což dokresluje i tím, že vláda podle ní musí být připravena na různé eventuality.