Českou televizi a Český rozhlasu možná ovládne Česká biskupská konference, Asociace producentů v audiovizi, Česká unie sportu, Syndikát novinářů či Česká konference rektorů a to není všechno.
Má se tak stát chystanou novelou zákona. „V zákoně je jmenováno dvaadvacet spolků, které předkládající poslanci vybrali podle důvodové zprávy po dlouhých a důkladných konzultacích. Škoda že chybí informace, s kým tak dlouho a důkladně konzultovali. Dá se to ale poměrně snadno odvodit, protože z velké části se jedná o spolky, jejichž členové mají přímé napojení na penězovody trčící z České televize a Českého rozhlasu, u některých to jen není na první pohled vidět“ . Tomáš Hlaváč dále konstatuje, že Česká televize má s Českým rozhlasem dohromady asi devět miliard rozpočtu a dodává: „NKÚ do veřejnoprávních médií nesmí, takže o tom, co se opravdu s těmi devíti miliardami děje, se můžeme jen domýšlet.“
„A pointuje to vzpomínkou, která – si myslím – je velice přesná a asi by se nedala vyjádřit lépe. Cituji: ‚Ekonomický aspekt navrhované operace připomíná nejčernější scénáře divoké privatizace devadesátých let. S tím rozdílem, že tehdejší privatizátoři vždy nabídli za předmět privatizace alespoň nějakou částku. Ti dnešní jsou asertivnější a chtějí televizi i rádio úplně zadarmo.‘ K tomu není co dodat. Myslím si, že toto je jednoznačně článek týdne a měl by být tesán do kamene jako memento zejména poté, co se náš Parlament pokusí schválit tenhle legislativní nesmysl, který skutečně vrhne do rukou nějakých soukromých osob miliardové majetky a rozhází na české mediální i politické scéně absolutně všechny jistoty, ke kterým jsme se po sedmadvaceti letech dopracovali. Takže teď už máme, co jsme chtěli, jak se zpívá v té písni,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Více v Parlamentních listech zde: