Problémy našeho zdravotnictví

7. 9. 2023

Stav našeho zdravotnictví, pod vedením ministra Válka, hodnotím jako dlouhodobě neudržitelný, a to jak pro lékaře, tak i pro obyčejného člověka. Mimo jiné, jde o přibližování se „ideálu“: „Zaplať, nebo jdi!“ Nikoliv z důvodu nedostatečně odborné péče o pacienty, ale právě z důvodu špatného systémového řízení pod vedením pana ministra.

A jaké jsou tedy aktuální potíže? Do médií začíná pronikat již tak dlouho zanedbávaná a přehlížená otázka přesčasové práce lékařů, tedy vlastně porušování zákoníku práce. Nejen, že je i v rozporu s evropskou legislativou, ale ohrožuje především bezpečnost pacientů a v podstatě „odlákává“ mladé lékaře od úmyslu, aby nastoupili do pracovního procesu nebo aby šli vůbec medicínu studovat.

Je tedy nutné navýšit počet lékařů, a to nejen v nemocnicích, ale i v ambulantním sektoru, což se dlouhodobě nedaří, a pociťujeme to především my, lidé na malých městech a obcích.

Nejenže chybí odborní lékaři, ale i praktičtí lékaři, katastrofální nedostatek je např. dětských praktických lékařů. Někteří obvodní lékaři se dostávají do důchodového věku nebo v něm již jsou a nových příliš nepřibývá. Jednoznačným důvodem je psychická náročnost, nadmíra administrativy, nedostatek volného času a dovolené. Dalším důvodem je i odliv lékařů do zahraničí, kde dostanou podstatně lépe zaplaceno.

A co je pro obyčejného člověka velkým problémem, je západní fenomén, který u nás začíná propukat - skutečnost, že lékaři ordinují část pracovní doby tzv. „na pojišťovnu“ a druhou část bez vykazování zdravotní pojišťovně, tedy že si berou přímou platbu z kapsy českého občana. „Dobrým zvykem“ toto pravidlo bývá zejména u zubařů a u některých odborných ambulantních lékařů. A vláda? Ta samozřejmě mlčí.

Obrovským problémem je nedostatek léků na našem trhu. Je to opravdu zásadní problém a trvá už nesmírně dlouho a neustále přibývá léků, které na českém trhu zkrátka neseženete. Přitom musím podotknout, že některé léky jsou v podstatě nenahraditelné. Ministr Válek stále cosi slibuje nebo nás odkazuje na léčbu sluncem, ale problém zkrátka není schopen vyřešit. A léky stále nejsou!

Společným jmenovatelem nedostatku léků je snaha farmaceutických firem dosáhnout vyšších zisků za léky. Druhá věc také je, že velká část výroby je mimo Evropu. Měli bychom se zamyslet alespoň nad elementární soběstačností, zvláště když jde o zdraví lidí... (!)

Je škoda, že si nedokážeme sami vyrobit ani penicilin. Vše je dováženo, nic nevyrábíme. Příčinou je nedostatečná legislativní korekce pro farmaceutické firmy. Důsledek je ten, že nevíme, co nám zítra tyto firmy mohou diktovat.

Nemáme žádnou zásobu léčiv ani materiálu (zdravotnické zásobování již neexistuje) a nyní je zcela vše jen a jen na distributorovi – a ten to navíc ani nemá dané zákonem.

Tuzemská Zentiva je součástí Sanofi. Vláda tedy nemá komu nařídit, aby léky vyráběl či aby měl nějaké zásoby. Nemluvě o čekacích lhůtách např. na operace i v případech akutních zákroků.

Zde už je na místě neodkladná systémová změna. Nebo si i nadále necháme vládnout cizími zájmy…?

Autor: 
Kateřina Jirousová, zastupitelka města Soběslav
Zdroj: 
Vlastní