Toto je první ze tří částí rozhovoru, který Oleg Nesterenko, prezident CCIE, poskytl publikaci "L'Éclaireur des Alpes". Tato část pojednává o odpovědnosti za převrat na Majdanu v roce 2014 za tragické události, které uvrhly Ukrajinu do války. 29/06/2023
L'Éclaireur – Kromě odpovědnosti Vladimira Putina za rozpoutání války, jaké jsou důvody, které vedly Rusy k vojenské intervenci na Ukrajině, a jaké jsou základní příčiny?
Oleg Nesterenko – Když mluvíme o důvodech, které vedly Rusy k vojenské intervenci na Ukrajině, základní příčiny a spouštěče jsou často zmatené, zejména v západním tisku. Spouštěče jsou mylně považovány za příčiny. Pokud jde o příčiny, ani o nich nemluvíme, nebo jen mluvíme nesmysly. Je důležité rozlišovat jedno od druhého.
Existují dva hlavní vzájemně propojené spouštěče. Prvním je převrat v Kyjevě v roce 2014. Bez tohoto protiústavního svržení moci by dnes Ukrajina žila v míru. Bez tohoto převratu, pro který existují hmatatelné důkazy, že Spojené státy americké byly pozadu s pomocí svých evropských zástupců, by nebyla válka, kterou v současné době zažíváme. Je důležité zdůraznit, že před touto událostí v roce 2014 ani Krym, ani Doněcká oblast, ani Luhanská oblast neměly nejmenší úmysl oddělit se od Ukrajiny. Na Krymu jsem nikdy neslyšel nikoho, ani mezi obyčejnými lidmi, ani mezi vysokými představiteli v uzavřených kruzích, mluvit o možnosti nebo nutnosti odtržení od Ukrajiny a opětovného připojení k Rusku. Nebyl k tomu důvod.
A dokonce i později, v rámci minských dohod, nebyla myšlenka oddělení Ukrajiny od regionů Luhanska a Doněcka v žádném případě předvídána, nebo dokonce vznesena. Předmětem dohody byl doplněk autonomie na centrální moci v Kyjevě, počínaje jazykovou autonomií: právo obyvatel východní Ukrajiny mluvit a používat svůj rodný jazyk, jazyk, který chtějí, a ne jazyk, který vnucuje nová moc, která má více než pochybnou legitimitu.
Druhým spouštěčem války na Ukrajině byl masakr v Oděse v roce 2014, o kterém se ve Francii mnoho nemluví. Místní propaganda se snaží tuto významnou událost zakrýt. Je to příliš trapné.
Když došlo k převratu v Kyjevě a ultranacionalisté, podporovaní přímo Spojenými státy, se dostali k moci, povstaly rusky mluvící a tradičně proruské části Ukrajiny – rusky mluvící regiony Donbas, Krym, Oděsa, Nikolajev a Charkov.
A když extremisté přišli do Oděsy, aby potlačili dokonale pokojné demonstrace obyvatel, přišli ozbrojeni, aby zabíjeli. Oficiálně bylo zabito 48 lidí. Ve skutečnosti – určitě víc. A nebyla to abstraktní úmrtí, oběti nějaké nehody. Byli to obyvatelé Oděsy, kteří byli zmasakrováni ultranacionalisty a neonacisty z tradičně rusofobního západu Ukrajiny. A tito obyvatelé byli masakrováni s nesmírnou krutostí (znásilňováni a pak uškrceni, upalováni zaživa atd.) za to, že odmítli přijmout novou moc, kterou nikdy nikdo nezvolil. Obyvatelé proruských regionů byli tímto masakrem hluboce traumatizováni, dokonce více než událostmi v Kyjevě, protože tentokrát se to stalo v jejich regionu a může se to kdykoli opakovat. Byl jsem na Krymu v roce 2014 a pamatuji si, jak místní říkali: "Není možné, aby sem tito zvrhlíci přišli".
Ačkoli téměř všichni pachatelé masakru v Oděse jsou dobře známí – existuje množství očitých svědectví, fotografií a videí ukazujících odhalené tváře těch, kteří se masakru zúčastnili – ani jeden z nich nebyl zatčen nebo dokonce vyšetřován novou ukrajinskou vládou. To je začátek, základ nové ukrajinské "demokracie", tolik obdivované důvěřivými a zmanipulovanými masami na Západě.
Takže po vyhlášení nezávislosti Krymu a Donbasu na Ukrajině – kterých bylo snadné dosáhnout, vzhledem k tomu, že nejméně tři čtvrtiny dotčených obyvatel byly vehementně proti nové moci dosazené v Kyjevě – události v Oděse pouze znovu potvrdily platnost odtržení.
L'Éclaireur: Jak si vysvětlujete vměšování Spojených států a Evropské unie do záležitostí, které mohly zůstat regionální?
Oleg Nesterenko – Protože skutečné příčiny tohoto konfliktu jsou zcela odlišné. Skutečné důvody leží na straně Spojených států. Na Ukrajinu musíte dokonce zapomenout, protože ve skutečnosti s ní má jen velmi málo společného. Nejsou to Ukrajinci, kdo o něčem rozhodoval nebo rozhoduje. Jsou to jen vykonavatelé a oběti ve velké hře, která je daleko za nimi.
Než začneme hovořit o skutečných příčinách tohoto konfliktu a základní roli kolektivního Západu, je důležité říci několik slov o roli ruské námořní základny na Krymu, v Sevastopolu. Role ne v událostech února 2022, ale z března 2014.
Hodně bylo řečeno o záměru Moskvy chránit ruské a proruské obyvatelstvo. To je pravda. To je lidský důvod. Ale geopoliticky byla klíčovým důvodem pro získání Krymu námořní základna v Sevastopolu. Námořní základna Sevastopol je strategickým prvkem při obraně Ruské federace. Ten, kdo ovládá námořní základnu Sevastopol, ovládá Černé moře. Je to tak jednoduché. Takže pro Kreml bylo nepředstavitelné, že Rusové, kteří tam byli vždycky, a to nejen od roku 1991, budou vyhnáni a nahrazeni loděmi NATO a Spojenými státy. Protože to byl západní plán.
L'Éclaireur – Má tento přístav pro Ukrajinu nějaký strategický význam?
Oleg Nesterenko – Námořní základna Sevastopol nemá pro Ukrajinu žádnou strategickou nebo dokonce existenční hodnotu. Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude námořní mocností. Ukrajinské námořní síly dnes jednoduše neexistují. Nemluvě o tom, že ruská přítomnost nebyla svobodná. Rusko platilo za přístav roční poplatek za pronájem. Takže pro Kyjev bylo docela výhodné pronajmout základnu Rusům. Na druhou stranu pro NATO je to více než strategický bod. Obsazení přístavu Sevastopol by bylo velkým geopolitickým vítězstvím. Pro Moskvu bylo proto životně důležité, aby nepřátelským silám nebyl nikdy umožněn přístup na základnu v Sevastopolu.
Po vstupu Turecka do NATO v roce 1952 a následném pohlcení Rumunska a Bulharska v roce 2004 bylo a stále je geostrategickým cílem Atlantické aliance absorbovat Ukrajinu a Gruzii tím, že se ruské námořní síly spojí v přístavu Novorossijsk – jediné zbývající námořní základně v hlubokých vodách – a tím se z Černého moře stane vnitřní moře NATO.
Navzdory opakovaným lžím v průběhu let je to přesně to, co bylo plánováno, s Ruskem jako jediným cílem. A tak tomu bylo i od roku 1990, kdy rusko-západní vztahy byly na nejvyšší úrovni od roku 1944. V té době byla Moskva stále velmi otevřená a příliš naivní ohledně záměrů americko-centrického kolektivu Západu.
L'Éclaireur: Takže Ukrajina je jen pěšák a Evropa něco jako šachovnice?
Oleg Nesterenko – Bohužel, přesně tak to je. A ti, kteří mají v Kyjevě na starosti, jsou si této situace dobře vědomi. Ani na vteřinu nevěřím, že Zelenskyj a jeho doprovod si nejsou vědomi své skutečné role.
Abychom se vrátili k základním důvodům války na Ukrajině, neexistuje jeden, ale tři klíčové důvody. Na jedné straně je zde touha pokračovat ve světové nadvládě amerického měnového systému, jinými slovy dolaru. Válka na Ukrajině je především válkou proti americké měně (pokračování v našem druhém díle).
Druhým důvodem je maximální omezení hospodářských vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií. Není to Rusko, ale Evropská unie, kdo je hlavním konkurentem Spojených států na světovém trhu. Snížení evropské konkurenceschopnosti tím, že bude připravena o jeden z hlavních faktorů regulace nákladů na jejich průmyslovou výrobu – levnou ruskou energii – bylo jedním z klíčových prvků americké zahraniční politiky.
Třetím důvodem je touha výrazně oslabit Rusko, a tedy jeho schopnost zasáhnout do budoucího velkého konfliktu, který se nevyhnutelně odehraje mezi Spojenými státy a Čínou a pro který je Rusko její energetickou a potravinovou "zadní základnou". Až začne aktivní fáze čínsko-amerického nepřátelství, bez záda Ruska, čínská ekonomika bude odsouzena k zániku.
L'Éclaireur – Proč se Američané nepokusili (pokud se nepokusili) destabilizovat Rusko vnitřně, jak to udělali na Ukrajině?
Oleg Nesterenko – Tento modus operandi je součástí jejich doktríny. Uspěli na Ukrajině, ale nesmíme zapomínat, že přesně totéž již udělali v Gruzii v roce 2003, kde uspěli dokonale, a pokusili se zopakovat stejný scénář mimo jiné v Bělorusku a Kazachstánu. Nefungovalo to, z velké části díky ruské podpoře cílových zemí.
Samozřejmě se snažili destabilizovat Rusko zevnitř. A z jejich pohledu mají naprostou pravdu, protože jediný způsob, jak svrhnout Rusko, je zevnitř. Nejen, že se o to pokusili, ale stále se snaží. Až na to, že protivníkův modus operandi je dokonale znám a vnitřní bezpečnostní struktury země jsou dobře přizpůsobeny boji proti hrozbě.
Rusko není Gruzie, a tím méně Ukrajina, vzhledem k její moci a politickým strukturám, které jsou široce podporovány obyvatelstvem. Rusko je mnohem stabilnější.
L'Éclaireur: Ale nepodcenilo Rusko schopnost Ukrajinců vzdorovat?
Oleg Nesterenko – Vzpomeňte si na seriózní hodnocení schopnosti Ukrajiny odolat Rusku. V té době, těsně před vypuknutím nepřátelských akcí, se odhadovalo, že Ukrajina bude schopna odolat Rusku jen po velmi omezenou dobu.
Na rozdíl od toho, co se píše v západních hromadných sdělovacích prostředcích, a navzdory tomu, co se děje na místě již více než rok, bych rád zdůraznil, že ti odborníci, kteří předpovídali, že Ukrajina bude schopna vydržet jen po omezenou dobu, se vůbec nemýlili. Ve svých předpovědích se vůbec nemýlili.
Má slova se mohou zdát překvapivá ve světle toho, co pozorujeme více než rok. Ale není třeba se divit. Nesmíme nikdy zapomínat, že aktivní fáze nepřátelských akcí byla zahájena na konci února 2022 a že rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem probíhaly v Istanbulu již na konci března 2022. Proč by strana, která se cítí silná a ví, že má stále značnou schopnost odporu, zasedla k jednacímu stolu a dohodla se na formě kapitulace? Takhle se to nikdy nestane. Ukrajinci zasedli k jednacímu stolu s vědomím, že jejich schopnost odporu je velmi omezená.
V Istanbulu, když obě strany dosáhly konsensu o většině klíčových prvků dohody o zastavení nepřátelských akcí, když byly prakticky jeden krok od ratifikace dokumentu mírové dohody, došlo na ukrajinské straně k obratu o 180 stupňů. Proč se to stalo? Nepotřebujete mnoho zkušeností v obchodním světě, abyste věděli, že při vyjednávání, když jedna ze dvou stran dělá ze dne na den čelem vzad, znamená to jen jednu věc - že tato strana má protinávrh od konkurentů těch, kteří jsou proti ní. Tak to funguje v obchodním světě. V politice je to stejné.
Pokud si Ukrajina mohla dovolit luxus odepsat mírovou dohodu, bylo to jednoduše proto, že obdržela protinávrh. A tento protinávrh mohl přijít pouze ze západního tábora. Události, které následovaly, odhalily prvky tohoto návrhu: Ukrajina obdržela návrh na otevření gigantické úvěrové linky částečně splatné ve zbrani. Na oplátku se Ukrajina měla zavázat, že se zdrží uzavření dohody o zastavení války s Ruskem a že poskytne bojující "lidskou sílu". Taková byla dohoda.
Aby byl splněn druhý závazek Kyjeva, byly uzavřeny ukrajinské státní hranice pro opuštění země. Ve Francii se o tom moc nemluví – protože je to příliš trapná pravda – ale na začátku války došlo k obrovskému exodu lidí z ukrajinských území, zejména mužské populace. Muži věděli, že pokud neodejdou, budou posláni na porážku. Když západní televize hovoří o ukrajinském hrdinství, rozesmívá se na mě, protože dobře vím, že kdyby hranice nebyly uzavřeny, země by byla ve velmi krátké době vyprázdněna od budoucích bojovníků. Mimochodem, měli byste vědět, že opustit Ukrajinu od doby, kdy byly hranice uzavřeny a dokonce i dnes, musíte zaplatit úplatek ukrajinským celním úředníkům v rozmezí od 7 do 10 000 amerických dolarů. Jinými slovy, prakticky žádní bohatí Ukrajinci na Ukrajině nebojují. Zemřít dnes na Ukrajině – to je osud chudých. Tyto informace pocházejí přímo od mnoha lidí, které osobně znám a kteří zaplatili za opuštění země.
L'Éclaireur – V Evropě se ukrajinští uprchlíci těší velmi ochranářskému statusu ve srovnání se Syřany a Afghánci. Ale je to podle vás uzurpované?
Oleg Nesterenko – Je to skutečně tak. Na jedné straně je "atlantičtí" blok přímo zodpovědný za exodus syrského a afghánského obyvatelstva – bylo by zapotřebí samostatného článku, který by vyjmenoval "charitativní" akce páchané tímto blokem proti těmto zemím a jejich katastrofální důsledky. A nemluvím jen například o aktu agrese proti Sýrii, který je právně považován za zločin agrese, podle bodů a, b, c a d odstavce 2 článku 8bis Římského statutu ICC, který je v těchto dnech tolik ceněn a podporován těmi, kdo ho financují. Musíme se vrátit mnohem dále, k počátkům vzniku různých proudů a struktur, včetně Islámského státu. Pokud jsme v logice vítání uprchlíků ze všech horizontů, pak jsou to tyto dvě populace, které mají největší legitimitu z toho těžit, nemluvě o Libyjcích, jejichž budoucnost byla zničena subdodavateli Spojených států.
Na druhé straně, pokud jde o ukrajinské uprchlíky, zejména ve Francii, víme o nich z hromadných sdělovacích prostředků a realita, která se velmi liší od propagandy. Západní média prezentují Ukrajince jako skupinu jednotlivců, kteří uprchli před válkou. To je známý příběh. Realita tomu vůbec neodpovídají.
Ukrajinští uprchlíci zdaleka nejsou homogenní skupinou. Existuje velmi jasná propast mezi uprchlíky z východu a ze západu země. Ti ze západu země, tradičně nacionalistických území, uprchli z Ukrajiny, zatímco jejich region nebyl v žádné reálné hrozbě. Nic neriskovali, ani na začátku války, ani dnes. Ve druhém měsíci konfliktu již bylo jasné, že Rusko nemá o tuto oblast zájem. Západní Ukrajina není Sýrie nebo Irák. Skutečný důvod, proč lidé z této oblasti odcházejí do Evropy, není humanitární, ale ekonomický.
Od pádu Sovětského svazu žily západní regiony Ukrajiny vždy ve velké chudobě, hraničící s bídou: prakticky veškeré bohatství země je soustředěno v Kyjevě a na východní Ukrajině. V letech 1991 až 2022 odešly miliony Ukrajinců, většinou z výše uvedených regionů, pracovat do zahraničí. Pro tyto pracovníky existují dvě destinace: Rusko a Evropská unie. Pravděpodobně to nevíte, ale i dnes je na ruské půdě více než milion ukrajinských dělníků. A to mluvím jen o oficiálním čísle těch, kteří mají oficiální pracovní povolení. Včetně černého trhu se odhaduje, že v Rusku pracuje více než 3 miliony ukrajinských občanů. Tradičně velmi vysoký počet nelegálních ukrajinských pracovníků je způsoben politikou tolerance vůči nim, která v Rusku vždy převládala: zatčením příliš neriskují.
Jiní odešli pracovat nelegálně do Evropské unie. Když máte jednoho člověka z vesnice, který odchází pracovat do Evropy, časem to může být většina obyvatel vesnice v produktivním věku, která půjde v jejich šlépějích, jeden po druhém. Drtivá většina mužů pracuje ve stavebnictví a ženy, které doprovázejí své manžely, jako hospodyně. Muži jsou většinou "rotační", protože většinu času zůstávají jejich rodiny doma. A mluvíme o milionech lidí. Pokud o tom mnoho vašich čtenářů nikdy neslyšelo, měli byste vědět, že na celé Ukrajině není jediný dospělý, pro kterého by to, co říkám, nebylo samozřejmostí.
Po vypuknutí války mnoho rodin odešlo, aby se připojily ke svým manželům, kteří v Evropské unii pracují nelegálně. Mnoho dalších vidělo příležitost odejít a změnit svůj život. Když odešli, mnozí pronajali své nemovitosti uprchlíkům z východu země, kteří nejsou tradičně přitahováni bohatstvím Evropy a raději zůstávají na Ukrajině. Na Ukrajině je skutečný skandál, o kterém samozřejmě nikdy neuslyšíte, týkající se válečných šmelinářů, kteří nikdy nebyli v žádném nebezpečí a kteří odešli, aby získali dávky v Evropě tím, že pronajímali své nemovitosti skutečným uprchlíkům za přemrštěné ceny, vzhledem k explodující poptávce, která vyhnala ceny nájmů nahoru. Nejedná se v žádném případě o ojedinělé případy, ale o rozšířenou praxi v západních regionech země. A to natolik, že dnes není možné najít jedinou nemovitost k pronájmu, která by nebyla nejméně dvojnásobná a na některých místech dokonce pětinásobek předválečné ceny.
V každém případě ti ze západu Ukrajiny, kteří nejsou v Evropské unii z ekonomických důvodů, se před časem vrátili domů. O tom vás mohu ujistit.
Na druhé straně ti z východu země, tradičně proruských území, prchají před velmi reálným nebezpečím. Mezi nimi jsou ti, kteří odešli do Evropy, ti, kteří neměli finanční prostředky na to, aby zůstali na západní Ukrajině, což je naprosto bezpečná oblast, ale kde jsou okrádáni místními obyvateli, kteří je mimochodem nenávidí téměř stejně jako Rusy. Evropané nevědí, že mnozí z těchto skutečných uprchlíků jsou v zásadě proruští a nenávidí kyjevský režim a vše, co představuje. Pokud neodešli do Ruska, bylo to jen proto, že nebylo možné překročit frontovou linii. Existoval jen jeden způsob, jak utéct: na západ.
Ve Francii máte poměrně velký počet ukrajinských uprchlíků, kteří jsou dokonale proruští, ale mlčí, protože vědí, že hostitelská země, opojená její propagandou, se o nich nesmí dozvědět pravdu a odmítnout je z politických důvodů. Jedná se především o lidi nad 45 let, kteří byli vzděláváni v rámci SSSR. V žádném případě nenostalgicky vzpomínají na sovětskou minulost, to ani zdaleka. Jsou to jen lidé, kteří přesně vědí, jaké je Rusko a ruský svět, protože tam žili.
L'Éclaireur – Máte představu, kolik Ukrajinců uprchlo z Ukrajiny?
Oleg Nesterenko: Nemám přesná čísla, ale mluvíme o milionech, kteří odešli do Evropy, včetně více než 100 000 do Francie. Musíte si uvědomit, že hranice byly uzavřeny v březnu 2022, jinak by téměř celá mužská populace ve věku od 18 do 60 let uprchla ze země a nezbyl by nikdo, kdo by byl poslán na jatka. Ale země, která přijala nejvíce uprchlíků, je Rusko. Existuje více než 3,2 milionu lidí. A mluvit o tom, že Ukrajinci jsou nuceni odejít do Ruska, je jen známkou slabomyslnosti a naprostého odtržení od reality.
Zdroj: L'Eclaireur des Alpes
Překlad: Яннис В.Зброек pro Donbass Insider
Poznámka admina: CCIE znamená Cisco Certified Internetworking Expert a je to nejvyšší certifikace v Cisco světě (nebo minimálně byla)1. Je to velmi prestižní certifikace a proslulá svou obtížností2