Zabývám se médii pětadvacet let, zejména veřejnoprávními. Přiznávám, že to, co se odehrávalo na včerejší Radě České televize jsem zatím nezažila. Někteří radní si s chutí zchlazují žáhu na odcházejícím řediteli a ještě se tím chlubí na sociálních sítích. No class, no style, nothing. Co však bylo pozoruhodnější byl naprostý rozval oné rady. Jakoby po volbě generálního ředitele všem spadl řemen, soustředili se jen na znechucování odcházejícího šéfa a všechno ostatní jim bylo šumák. Sáhodlouhé výlevy radního Šafaříka zcela mimo téma – musím mu alespoň přiznat novou definici pravdy, pravda je podle něj totiž to, co se píše na prvním řádku hned pod perexem – za přihlížení předsedy rady, který jej nevedl zpět k projednávanému bodu a souhlasného přikyvování bývalého předsedy, latentní pokus rady převzetí agendy smluv a naprostý chaos.
Generální ředitel musel radní upozornit, že za smlouvy ručí on svým majetkem. Asi je načase předefinovat povinnosti radních a učinit je odpovědnými za rozhodnutí, která učiní a to do všech důsledků. Odcházející radní René Kuhn se nás, kteří na radu chodíme, přišel zeptat jestli to byl tak katastrofální nebo se mu to zdálo. Ne, nezdálo. Jedinými radními, kteří se nenechali unášet, byli věcní stále se snažili i ostatní radní vést k věcnosti byli Vlastimil Ježek, který je zvyklý řídit velké instituce a Tomáš Řehák. Zdá se, že sněmovně se až na výjimky ty poslední dovolby moc nedařily. Nebyla jsem příznivec toho, aby senát mohl volit radní, ale po dnešku si říkám, že třeba bude mít šťastnější ruku, než sněmovna. Jak napsal ve svém statusu Filip Rožánek, byl to bad trip. Neberte drogy, děti. A když na to nemáte class, raději se nenechávejte ani nikam volit.
Související: