Na inflaci
Zoufalá snaha připsat inflaci výlučně konfliktu na Ukrajině je naprosto groteskní. Ceny energií, spousty komodit i konečné produkce začaly raketově růst už před ukrajinským konfliktem. Tu bludnou spirálu roztočila hlavně nehorázná spekulace, a ne fyzický nedostatek, či nějaká přírodní pohroma. To je klubíčko, které je potřeba rozmotat a ukázat v celé nahotě, že viníci, kteří nás vhánějí do existenční pasti, jsou úplně jinde. Někteří ekonomové právem upozorňují, že inflační vlna oškube velkou většinu lidí o třetinu až polovinu celého majetku, a to už během pár měsíců, či let. A minimálně třetinu z nás srazí až pod hranici chudoby. V míru to nemá obdoby po celý novověk.
Na soběstačnost v kvalitních potravinách
Jsme na tom nejhůř v historii naší země. Tak málo v soběstačnosti v potravinách, které lze vyrábět v našem podnebném pásmu, jsme nebyli ještě nikdy. Jsme kolonií západního kapitálu. Dnešní podniky v českém vlastnictví tu přesilovku už nezlomí. Dokáže to jedině agrárně-potravinářská vertikála, sahající už od výkupu přes zpracování až po velkoobchod i podstatně větší díl maloobchodu. Tak provázaný komplex, odolný vůči vnějšímu diktátu, postaví už jedině veřejný sektor. Teprve pak nebudou za 40 i víc korun jablka, za které český sadař nedostane ani desetikorunu. Také ostatní potraviny budou jak cenově dostupnější, tak rentabilnější pro své domácí výrobce.
Na svobodu slova a cenzuru
Dosud se směly říkat nahlas i věci, které se vládnoucí moci nezamlouvaly. Ta na to sice zvysoka kašlala, svobodu slova nám však nebrala. Teď je ale ještě mnohem vážnější. Za každý směrodatný fakt, bořící erární říkánky, už totiž hrozí trestní stíhání. Leckdo tak právem říká, že se tu znovu klube “druhá republika“. Ta ovšem usoužila i tak silnou náturu, jakou byl Karel Čapek.
Na bydlení pro lidi s běžným příjmem
Umět je nabídnout soukromí developeři, už nám to předvedli. Drahotu zlomí jen reálná konkurence. Tedy hlavně jen masivní státní výstavba na pozemcích ve veřejném vlastnictví a za režijní ceny, držené na uzdě i standardizaci projekčních, stavebních a dalších prací. Takto lze i dneska pořídit byt do zhruba 60 metrů2 za sumu, která ho umožní pronajímat pod 10 tisíc korun měsíčně. Až jich budou rok, co rok přibývat desetitisíce, srazí to nehorázné nájemné i už ve většině existujících soukromých činžáků. Stát přitom může zřídit i vlastní účelový fond a vyzvat lidi, ať své úspory přestanou znehodnocovat v českých filiálkách zahraničních bank. Protože fond, financující výstavbu dostupného bydlení, bude z našich úspor vyplácet úrok vyšší řekněme o 1-2 procenta než aktuální inflace. A miliony našich lidí tak vyhrají nad Harpagony dokonce dvojmo.