Portál ParlamentníListy.cz informoval, že do boje o Hrad vstupuje známý politik, historik a publicista, charismatický Josef Skála: „KSČM navrhne na hlavu státu svého někdejšího místopředsedu Josefa Skálu. Dlouholetý rival bývalého předsedy Vojtěcha Filipa se tak od současného vedení Kateřiny Konečné dočkal určité satisfakce.“
Je opravdu boj o prezidentský post satisfakcí? Pro vysvětlení se Sputnik obrátil přímo na samotného Josefa Skálu:
S nápadem přišla kolegyně Kateřina Konečná. Velice energicky se zasadila i o jeho prosazení. V letech, kdy hlavu státu volí občané, a ne parlament, jsme dosud vlastního kandidáta nestavěli. Teď do toho jdeme za situace, kdy jsme o parlamentní status přišli a čeká nás nelehký boj o jeho obnovu. Hlasování nabízelo i variantu vlastního kandidáta nestavět. Dala jí přednost jen zhruba desetina členů ústředního výboru. Z těch, kdo volili jednoho z kandidátů, dalo svůj hlas 46 mně a 24 bývalému předsedovi strany. Dá se to vnímat i jako satisfakce. O střety, které jsou, jak doufám, za námi, však jde až na posledním místě. Z mé strany v nich šlo od počátku o to, jakou dělat politiku, a vyhnout se tak velkým porážkám, a ne o osobní řevnivost. Teď jdu do akce, v níž by mi honbu za osobním prospěchem připisovaly jen zlé jazyky. Svůj mandát beru jako šanci oslovit voliče, k nimž jindy pronikáme jen obtížně, pokud vůbec. Vrátit nám důvěru lidí, kteří už nad stranou lámali hůl. Získat ji i napříč mnohem širší levicovou a vlasteneckou veřejností. Jen tak se totiž dá stavět hráz, o kterou si přesilovka kazisvětů vyláme zuby.
Do prezidentské volby se zatím oficiálně přihlásilo několik kandidátů. Mezi nimi jsou miliardář Karel Janeček, Alena Vitásková. Z dalších se hovoří o zájmu premiéra Andreje Babiše, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nebo generála Petra Pavla. Úvahy o prezidentské kandidatuře naznačili třeba i Miloš Vystrčil, šéf odborů Josef Středula nebo ekonomka Danuše Nerudová. Jsou to vesměs lidé dobře známí, někteří se v části společnosti těší i určité autoritě. Čím se od jejich programu bude lišit vaše nabídka voličům?
Většina ostatních kandidátů má za zády sponzory, ochotné utratit desítky milionů. A ze skrytého zákulisí možná i stovky. Právě těmto adeptům však nikdo neodpáře spoluvinu za vše, co naši zemi sráží do stále prekérnějších lapálií.
Já zazobané sponzory nemám. Nemám však ruce špinavé ani od zlodějin, ani od slibů, že nám nadělí ráj na zemi.
Ano, kandidují i osobnosti jako paní inženýrka Alena Vitásková. Zkřížila kordy se zločinným spolčením parazitů. Projevila obdivuhodnou kuráž. Chtěli se jí za to pomstít velice podle a bolestně. Ona to dokázala ustát a bojuje dál. S grácií dámy, která „bábovatět ani neumí“. I v tom staví zrcadlo ženám, s nimiž teď do naší politiky nepřichází ani humánní dobrota. S krásnou paní Alenkou jsme skvělí kolegové a přátelé. Jen a jen „pozitivní synergie“ to určitě ponese i v následujících měsících. Takových partnerů se určitě najde víc. Proti „čaputizaci“ České republiky, jak se té hrozbě říkává, musí spojit síly všichni skuteční vlastenci.
Kdo se může stát vaším voličem?
Sympaticky to shrnula sama předsedkyně strany. V tiskovém prohlášení, vyhlašujícím výsledky hlasování, napsala: „KSČM vyšle do boje o Pražský hrad Josefa Skálu. Než jej necháte onálepkovat různými novináři a samozvanými komentátory, zkuste jej porovnat s tím, co se zatím v prezidentském klání nabízí. Pak Vám jednoznačně – nejste-li miliardář nebo tunelář – musí vyjít jako nejlepší volba.“ O přízeň těch, kdo s vlastní zemí nakládají jako s dobytým územím, se skutečně neucházím. Tím víc leckoho asi překvapím šíří sestavy, o jejichž spřátelenou expertízu se opírám. Mnozí mi přislíbili i ještě viditelnější podporu. Ta osvícená parta sahá až po vážené akademiky, vyznávající jiné filozofie – a podnikatele, jimž jde o pokrok vlastní země, a ne o kosti ze stolu cizích predátorů.
V zemi, kde je moc soustředěna v rukou pravicových stran, nabízíte levicovou alternativu. Myslíte, že je ve společnosti taková poptávka?
Právě tato poptávka teď už jen poroste. Rychleji a na širší ploše, než od počátku 90. let. Civilizace, která si říká „atlantická“, je v hluboké systémové krizi. „Kolektivní psychopat“ má nahnáno, že už nám nebude moci poroučet. A tak se stále víc chová i jako „kolektivní kazisvět“. Čím jiným je nadílka „energetické bídy“, jaká tu lidem nehrozila ani po válce? Většinu lidí i podniků krutě trestá i svou rusofobní vzteklinou. Ta naši zemi mění i v komplice válečných magorů. Prolhané a stále riskantnější provokace, do nichž nás zatahuje, hazardují nejvíc právě s bezpečností nás v srdci Evropy.
To, zač jsme dosud bojovali hlavně my na levici, je tak akutním národním zájmem, nad nímž se houpe Damoklův meč. Ta hrozba je zároveň šancí, již musíme chytit za pačesy. Budovat široký vlastenecký blok, který si nakonec vynutí bezpečnější a svébytnější poměry. Zlomit i „neudržitelný nerozvoj“, jak dnešní pasti přezdívá jeden z úspěšných podnikatelů, připravených mne veřejně podpořit. A začít klást základy skutečné prosperity, z níž bude mít prospěch všech deset miliónů.
Zdroj: https://cz.sputniknews.com/20220204/josef-skala-ja-zazobane-sponzory-v-b...