Dlouhá historie zavazuje i dnešní komunisty.
Celých let života má za sebou komunistická strana v Čechách. Za první republiky vždy bojovala za „obyčejné“ lidi, a těch bylo v Československu hodně.
Slovník byl na dnešní dobu hodně radikální, ale myšlenka slušného života pro všechny nebyla špatná. Přežila svoji krizi koncem dvacátých let. Za okupace fašistickým Německem zahynulo na 30 tisíc komunistů.
Přesto se dnešní mocní snaží úlohu komunistů za druhé světové války bagatelizovat. Proč asi?
Padesátá léta přinesla tvrdou studenou válku, hledání vnitřního nepřítele a popravováni byli také komunisté. Svět byl rozdělen a oba tábory stály tvrdě za svým.
Rok šedesát osm skončil po osmi měsících. Je jen otázkou, zda by předání moci bylo tak hladké jako v roce 1989. Často vidíme v různých tiskovinách nebo na internetu fotografie dlouhých front z doby komunismu.
Samozřejmě, že žádný komunismus tady nebyl, ale jen počátek přechodu k socialismu. A za druhé, chce se podívat na oblečení lidí ve frontách. To byla padesátá léta, určitě ne osmdesátá.
Nyní otevřela irská firma prodejnu s levným oblečením a fronta byla mnohem větší než na zesměšňované banány. To se nemají lidé u nás dnes dobře Přes všechny problémy nebyla životní úroveň u nás před Listopadem špatná.
Po převratu a předání moci prošla komunistická strana očistným procesem.
Opustili ji ti, kteří již neměli důvod v ní být a naopak naskákali hlavně do Občanského fóra. Každý známe ze svého okolí mnoho případů.
Ti, kteří zůstali, to neměli jednoduché. Vyhazování z práce, z vedoucích hospodářských pozic. Přesto byli voleni do městských a obecních zastupitelstev a komunisté měli poslanecký klub. Časem získala komunistická strana slušnou podporu a po rozdělení republiky se stala nedílnou součástí parlamentu. A podporovala vše, co bylo prospěšné pro většinu občanů.
V našem kraji byla zvolena řada poslanců, dokonce jsme měli i čtyři v jednom volebním období. Nejvýraznější jména byla dvě jména, Květa Čelišová a Josef Houzák. Dvě volební období byli komunisté vedoucí silou krajské koalice.
A právě to druhé přineslo problémy. Komunisté se nedohodli na koalici s ANO, tím ztratili podporu z centra strany i poslaneckého klubu. V Ústeckém kraji ANO tvrdě bušilo ruku v ruce s ODS do krajské koalice, hlavně do komunistů. V Praze komunističtí poslanci ANO věrně podporovali a Ústecký kraj je nezajímal.
Krajské volby komunisté prohráli a dnes se připravují na volby parlamentní. Ovšem najednou vedení strany o kraji ví a také si prosadilo svoji zástupkyni na druhé místo kandidátky. Že to bylo na zasedání ústředního výboru v rozporu se stanovami, to je pro ně vedlejší.
Ovšem co je horší, naprosto se změnila atmosféra v krajské stranické organizaci. Dříve přátelská atmosféra je pryč, nenávistné útoky a hrubé urážky lítají na facebooku.
Cílem je hlavně předseda krajské výboru strany a vedoucí kandidát Jaroslav Komínek a mladí komunisté v Litoměřicích.
Těch urážek, co si užijí hlavně od dvou okresních předsedů a jednoho člena krajského výboru, pro pravici radost večerního počtení.
Já jsem zase politická mrtvola, která nestojí za reakci. Ale je zajímavé, když se o mě takto koresponduje se super pravičákem, tak ten se mě potom omluví, že nevěděl, že pan předseda jednoho z těch okresů píše o mně.
Nezasvěcení se ptají, co se to u vás děje?
Těžko se to vysvětluje, menšina chce totiž zničit většinu….
Do voleb zbývají tři měsíce.
Ta většina musí zatnout zuby a bojovat. Nic jiného nezbývá. Jde o výsledek a budoucnost komunistické strany. Vnitrostranické spory se musí rozseknout až po volbách.
Ale důsledně!