Někdejší český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se vrátil ke švýcarské schůzce prezidenta USA Joea Bidena a ruského prezidenta Vladimira Putina. Zdá se mu, že česká média této schůzce věnovala příliš málo prostoru, což je podle někdejšího velvyslance velká chyba. Na schůzce se totiž podle něj ukázalo, jak blízko jsme byli vypuknutí další velké války.
Jaroslav Bašta se v textu pro První zprávy vrátil k ženevské schůzce prezidentů dvou jaderných velmocí. K novinářům se kvůli této schůzce stavěl velice kriticky.
„Jak už se stalo pro naši dobu příznačné, věcem důležitým novináři věnují jen minimum pozornosti. O to více se zabývají podružnostmi,“ napsal Bašta v textu pro První zprávy.cz.
Osobně považoval za důležité vrátit se ke společnému komuniké, které prezidenti po několikahodinovém jednání vydali.
„Přiznám se, že mě obsah komuniké zároveň potěšil i vyděsil. Potěšil proto, že vyjádřil odhodlání obou velmocí nedopustit jadernou katastrofu, a vyděsil proto, že prozradil, jak blízko jsme jí na jaře letošního roku byli. V dubnu totiž západní hranice Ruské federace začala nápadně připomínat budoucí frontovou linii evropské velké války. Z jedné strany se soustředily jednotky 27 členských států NATO o síle 30 tisíc bojovníků, na Ukrajině podél demarkační čáry, oddělující vzbouřené ‚lidové republiky‘ Donbasu, stálo asi 90 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, již od března připravených k útoku na Donbas a Krym. Jim čelilo na ruské straně hranice 90 tisíc až 120 tisíc ruských vojáků. Šlo o největší kumulaci ozbrojenců od skončení studené války a konflikt mohla zažehnout i náhodná akce, třeba některé paramilitární jednotky na ukrajinské či povstalecké straně,“ uvedl Bašta.