Za poslední tři desetiletí schytal český jazyk tolik ran, facek a kopanců, až se jeden diví, že ještě dýchá. Kdyby sám o sobě uměl mluvit, jistě by si postěžoval, že takový život za moc nestojí.
Zatím posledního ústrku se dočkal v těchto dnech, kdy ve sněmovně, i navzdory odmítavému postoji KSČM, prošel pozměňovací návrh Zákona o občanských průkazech, a sice, že ženy si bez udání důvodu mohou své příjmení upravit bez přechýlení, tudíž bez koncovky -ová.
Jde o další zákeřný faul na naši mateřštinu, což je v příkrém rozporu s politikou komunistické strany. Ale třeba i s názorem bývalého dlouholetého ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karla Olivy. V rozhovoru pro novinky.cz kromě jiného uvedl: "Je tu teď silný vliv amerikanizace, resp. převládající angličtiny ve světě, protože ta nemá pády. Jedná se samozřejmě o velmi špatné rozhodnutí, jazyková fakta mluví zcela proti".
Čeho dalšího se při prznění jazyka českého dočkáme? Komu za chvíli začne vadit např. koncovka -a u ženských jmen? Že by Jana mohla být Jan, Helena Helen, Hana Han (ostatně setkáváme se s tím už dnes - třeba Markétě se velmi často říká Markét)...
Takto by se Jana Horová v občance jmenovala Jan Hora či snad Jan Hor? Kdyby to reálně nehrozilo, člověk by se tomu i zasmál.
Palacký, Jungmann, Dobrovský... - všichni tihle národní buditelé, kteří svůj život zasvětili nelehkému boji za český jazyk a jeho čistotu, coby základního předpokladu hrdé národní svébytnosti, by nestačili zírat, jak v jejich vlasti jsou dnes mnozí happy, cool, easy, in... A že se za pár let generačně mezi sebou nedomluvíme? Vždyť o to přece jde...
Související (Novinky): Snad budou ženy rozumné a češtinu nezničí, říká jazykovědec Oliva