KSČM už loni prosadili usnesení Sněmovny, že je nutné, aby vláda předložila sedmiletý plán na stabilizaci veřejných financí a nastínila, jakým způsobem bude řešit zadlužení způsobené pandemií COVID-19. Nyní však kritizuje jeho nedostatečnou propracovanost bez politických a odborných konzultací a zařazení starých a nerealizovaných projektů. Národní plán obnovy počítá se zapojením jak evropských prostředků, tak zejména prostředků státního rozpočtu, které v tom kofinancování budou rozhodující,
Ministerstvo průmyslu vytáhlo šuplíky se starými složkami, oprášilo je a dalo znovu do běhu. Také podle pravice vláda přípravu a konzultace plánu podcenila. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) plán před poslanci hájil a nyní ho urychleně posílá do připomínkového řízení vlády.
Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Havlíček uvedl, že je připraveno 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. Plán je rozdělen do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizaci, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence. Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna.
Poznámka: krátil admin
Diskuse Josefa Skály s Ing. Jiřím Kohoutem o Národním plánu rozvoje zde: