Současná vláda, ani současná politická opozice neřeší v prvé řadě české zájmy, potřeby českých občanů a prosperitu ČR

Úskočný a falešný premiér Babiš, jeho nemohoucí družstvo ministrů, zmatená i zrádná politická opozice a pokrytecký i prospěchářský prezident Zeman

Souhrnné hodnocení (11153)

Od posledních voleb do Poslanecké sněmovny (2017) se novináři a veřejnost mohli posunout ve svém poznání ohledně vlády a politické opozice zase o kus dál. Záleží jen na tom, jak umějí „číst“ početná politická vyjádření a způsob vystupování jednotlivých politiků a zda při svém „čtení“ chtějí a dokáží být co nejvíce nestranní. Mnozí diváci, čtenáři a posluchači totiž k určitým politikům chovají svou nekritickou náklonnost, a naopak vůči jiným politikům nemohou skrýt svou předpojatou nelibost (u adorovaných politiků nevidí a nepřipouštějí jejich omyly a prohřešky, a naopak u neoblíbených politiků nikdy nepřiznají, že by mohli mít v některých věcech pravdu). To je nezastíraným problémem rovněž u některých novinářů a taktéž moderátorů České televize, kteří se občas neudrží a místo poskytování pravdivého a úplného zpravodajství a nestranného moderování dávají najevo své subjektivní pocity, jednostranné názory a s tím právě i tu osobní náklonnost nebo odpor k jednotlivým politikům a zemím.

Poznámka: Případy pochybení moderátorů a redaktorů ČT lze nalézt pod následujícími odkazy: „Případ 2 – Výzkum veřejného mínění“, „Případ 3 – Člověk v tísni a východní Ukrajina“, „Případ 4 – Sarin v Sýrii“, „Případ 5 – Militant jako nelegální migrant“, „Případ 6 – Nedošetřený zásah do projevu prezidenta“, „Případ 7 – Manipulace s přípitkem šampaňským“, „Případ 8 – Islám a nejčastější britská chlapecká jména“, „Případ 9 – Předpojatí a manipulativní moderátoři”, „Případ 10 – Aféra Babčenko aneb Jak ČT zakrývá vlastní blamáž“, „Případ 11 – Zaujatý redaktor“, „Případ 12 – Upoutávka ČT na vlastní dezinformační kampaň“, „Případ 13 – Sýrie versus Ukrajina“, „Případ 14 – Přerušené informování o vývoji v Sýrii ve vztahu k USA“.

Čeští novináři často brojí proti premiéru Andreji Babišovi, ale už nechávají bez povšimnutí politickou opozici (především Piráty, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Přitom jak vláda, tak politická opozice vrší svá pochybení a provinění vůči českým bezpečnostním i ekonomickým zájmům. Ani současná vláda, ani současná politická opozice neřeší v prvé řadě české zájmy, potřeby českých občanů a prosperitu ČR, ale na prvním místě se zajímají o přístup k moci a s tím o co nejlepší vlastní pozici na české politické scéně. V žádném případě se nejedná o politický boj za prosazení a zavedení lepší národní politiky, nýbrž jen o politický boj o moc uvnitř ČR a z toho plynoucí výhody. Jinými slovy můžeme říct, že nikdo z českých politiků neusiluje o změnu systému, ale o přístup k tomuto systému (tento hodnotící závěr jsme zmiňovali již v produktu 11089 z listopadu 2018).

Nyní je příhodné připomenout, co jsme o české národní politice psali v dubnu 2016, což bylo přibližně v době, kdy byl spuštěn analytický web EXANPRO. V produktu 13001 „Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů“ jsme uvedli následující text:

Vláda i opozice postupují stejně nevhodným a pokryteckým způsobem. Vláda se trvale podřizuje cizím mocnostem a koná podle jejich potřeb. Politická opozice sice řeční proti Babišovi, ale ve skutečnosti svými chybami nebo pasivitou, nutno dodat, že často úmyslnými chybami a úmyslnou pasivitou, podporuje Babišovu politiku, která je pro Českou republiku nevýhodná. Jak vláda, tak opozice úspěšně přeměňují Českou republiku na satelit západních mocností, přitom vykládají, že už nikdy nechtějí být satelitem, jako tomu bylo za éry Sovětského svazu. A tak tu máme situaci, kdy opozice kritizuje Babiše a kdy Babiš v obráceném gardu láteří na opozici, ale přitom všichni zastupují a prosazují stejnou politiku, pouze se přou o to, kdo bude u kormidla.

A co na to prezident Miloš Zeman? Ten řeší jen to, na čem má svůj osobní zájem, nebo to, co je spojeno s jeho blízkými spolupracovníky a s budoucím zajištěním jeho rodiny. A pokud se občas s nějakým zajímavým názorem vloží do některých palčivých problémů, pak se obvykle jedná jen o snahu se předvést. Zeman totiž těží z toho, že je „jenom“ prezidentem. Ačkoli prezident republiky patří do výkonné moci, tak není součástí vrcholného orgánu výkonné moci. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda a prezident stojí mimo vládu a za činnost vlády ani neodpovídá – vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně (vše viz Ústava ČR). Zemanovi tak prezidentská funkce poskytuje větší prostor v řečnických otázkách, neboť jeho vyjádření k různým tématům nemají obvykle charakter rozhodování a prezident tak není vázán své názory prokázat ve svém rozhodovacím procesu* tak, jako členové vládního kabinetu. Naskýtá se tedy otázka, zda by vystupoval stejně ve funkci nejvyššího výkonného politika.

Ohledně lidí, kteří působí v politice, připomeneme jeden obecný a trvale platný poznatek. Tento poznatek jsme poprvé publikovali v dubnu 2016 a v upravené aktuální podobě jsme ho v březnu 2020 zahrnuly rovněž do obsahu produktu 11128. Jeho znění je následující:

V říjnu 2016 jsme v produktu 12016 k působení politiků uvedli pravidlo, které je schopen a ochoten dodržovat jen málokterý politik. Toto pravidlo zní:

Z hlediska politického a bezpečnostního vývoje je rozhodujícím rokem rok 2030. Tento rok se kvapem blíží, avšak vláda ani politická opozice stále nechápou a nechtějí chápat, co se děje v Evropě a celkově ve světě a k čemu nás to přibližuje. Všichni čeští politici si hlídají jen své pozice a počítají získané politické body. Proč je tento rok rozhodující, jsme poprvé nastínili v listopadu 2018 v produktu 11089. Podrobněji jsme význam roku 2030 rozebrali v květnu 2019 v produktu 11103 „Přeceňované volby do Evropského parlamentu a podceňované hrozby pro ČR“. Další hodnocení a předpověď vývoje k roku 2030 jsme přinesli v lednu 2020 v produktu 11120 „Naplňování projektu USA pro 21. století nabírá stále větší zpoždění, což Američany nutí k nezodpovědným akcím“. Následné hodnocení bezpečnostního vývoje k roku 2030 jsme rozšířili o problematiku šíření infekční nemoci COVID-19. Toto hodnocení jsme zveřejnili v polovině ledna 2021 v produktu 11146 „Přeshraniční pendleři, zahraniční dovolenkáři, státní příslušnost, státní hranice, národní bezpečnost a krizové situace (1/2)“. Naposledy jsme vývoj bezpečnostní situace k roku 2030 rozvedli v souhrnném hodnocení s předpovědí na konci ledna 2021, což bylo obsahem produktu 11147 „Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR“.

Vývoj bezpečnostní situace v Evropě a potažmo v celém světě je důležitým faktorem pro vývoj v ostatních oblastech společenského života. Svízel s českými politiky, ať už se jedná o vládu, opozici, nebo prezidenta, je v tom, že příliš spoléhají na silnější mocnosti, jejichž požadavkům se podřizují. Čeští politici posouvají do popředí své osobní ambice a vlastní zájmy, popřípadě zájmy jednotlivých politických subjektů. Čeští politici považují malicherné soupeření mezi národními politickými subjekty za nejvyšší politiku. Jenže zapomínají, že ta nejvyšší politika vždy přesahuje státní hranice, a to právě proto, abychom si zachovali bezpečné prostředí na vlastním území.

V rámci národní bezpečnosti* je nutné zajistit a udržovat příznivé podmínky ve vztazích s ostatními zeměmi, ať už se jedná o sousední, nebo vzdálenější země. V rámci národní bezpečnosti musí vláda uplatňovat zásady v předcházení a potlačování vnějších bezpečnostních hrozeb* a podílet se na zachovávání mezinárodního míru, na řešení vzniklých konfliktů a zmírňování politického napětí. Pokud by česká vláda i Parlament ČR podle toho postupovaly, tak by nikdy nevyslaly české vojáky do Pobaltí, kteří tam od roku 2018 svou přítomností s dalšími vojáky z členských zemí NATO zbytečně provokují a eskalují napětí. Čeští politici se ale v tomto striktně podřizují západním mocnostem a jejich požadavkům. Prezident Zeman tuto vojenskou misi nikdy nezpochybnil ani nekritizoval. Oficiálním cílem pochybné mise je odstrašit Rusko od napadení pobaltských států.

Rusko pro Evropu a obecně pro Západ nepředstavuje předhazovanou a omílanou vojenskou hrozbu, nýbrž hrozbu obchodní. Záměrem Ruska není napadnout jakýkoli evropský stát, ale naopak s evropskými státy obchodovat. V tom je jeho obrovský potenciál, kterému se západní země snaží různými způsoby bránit, čímž podporují USA v utlumování jejich konkurenta. Rusko nemá žádný zájem na pustošení Evropy a rozdmýchávání konfliktů u svých hranic, ale vzhledem k politické, ekonomické a vojenské kampani Západu se připravuje na všechny možné alternativy (viz produkt 11076 „Strategické a operační cíle USA a Ruské federace v zahraniční politice – díl 2/2“). To, co se stalo na Ukrajině, nebylo akcí Ruska, ale akcí Západu, přičemž Rusko provedlo svou reakci (viz produkt 11010 „Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině“ a produkt 11027 „Analýza změny politického režimu na Ukrajině – díl 1/2“).

Žalostný vývoj na české politické scéně, lhostejnost českých politiků k vývoji bezpečnostní situace v Evropě (ve světě) a nedostatečné porozumění situace ze strany novinářů lze shrnout do následujících titulků, které srozumitelně nastiňují a shrnují průběžný stav české vlády, prezidentského úřadu i stav Parlamentu ČR:

• Zeman a vstup do NATO s okamžitým podílem ČR na zločinech proti lidskosti aneb Jak a proč to všechno začalo (rozšiřování NATO a počátek eskalace napětí v Evropě – viz produkt 11089 a viz druhá polovina produktu 13094)
• Jsou Zemanovy vztahy s Čínou a Ruskem státnické, anebo více osobní a obchodní?
• Fenomén Babiš jako povrchní slupka, pod níž se skrývá marketinkový produkt současné doby (viz produkt 11057)
• Nešikovný Zeman v souboji se záludným ministrem Hermanem (produkt 13015)
• Pomstychtivý Zeman a zahanbený Babiš (viz produkt 11108 a produkt 11109)
• Zmatená opozice varuje před poloprezidentským systémem, který je ale vytvářen právě rétorikou opozice a submisivním vystupováním premiéra
• Zeman a jeho nekritická adorace Izraele aneb Jak ČR kopíruje aktivity americké administrativy (upřednostnění Jeruzaléma před Tel Avivem), která potřebuje Izrael pro naplňování cílů své zahraniční politiky na Blízkém východě (viz produkt 11077 „Američané ztrácejí Sýrii, a proto musejí konat aneb Proč schválení ambasády v Jeruzalémě, vyvolání incidentu v Dúmá a vypovězení jaderné dohody s Íránem“)
• Společné úsilí Zemana, Babiše i kolaborující politické opozice ohledně české vojenské mise v Pobaltí, která je organizována ve prospěch zahraniční politiky USA (viz produkt 11051, produkt 11055 a produkt 11056)
• Záchvěv Zemana směrem k USA aneb Tristní dopis do Venezuely (viz produkt 11098)
• Babiš a jeho personální politika ve vládě aneb Nikdo nesmí přerůst premiéra nebo získat větší slávu než premiér a všichni musí zůstat za každou cenu loajální (rovněž musí být uspokojeny personální požadavky Zemana)
• Babiš jako velitel družstva ministrů si neumí své družstvo pevněji zkompletovat, přičemž mu pořád někdo chybí nebo odchází – to není známka dobrého manažera, který se musí opakovaně zbavovat svých podřízených 
• Zeman neví, koho USA považují za teroristy, přesto jim radí, s kým nemají vyjednávat (viz produkt 13094)
• Zeman se hluboce mýlí, když si myslí, že u Kábulu se bojuje za Prahu aneb Jak Zeman dosud nepochopil, o co se hraje v Afghánistánu a kdo jsou hlavní aktéři (viz produkt 13094)
• Pokrytecký Zeman a bázlivý Babiš ve vztahu k řediteli BIS* Koudelkovi aneb skutečné prohřešky BIS nechce nikdo vyšetřit ani potrestat (viz produkt 12091)
• Babiš vytáhl na předsedu Pirátů Ivana Bartoše téma nelegální migrace, přitom se jejich politika v tomto příliš neliší a je stejně špatná (připravovaný produkt)
• Tandem Zeman a Babiš a dostavba Dukovan aneb Zákulisní dohoda mezi prezidentem a premiérem a z toho plynoucí pokyny pro ministra Havlíčka (Babiš se snaží zůstat v pozadí)
• Zmatená opozice si kvůli tendru na dostavbu Dukovan stěžuje u Babiše na ministra Havlíčka, jako kdyby nevěděla, že Havlíček jednal na zákulisní pokyn Babiše
• Opozice tvrdí, že Rusko je pro dostavbu Dukovan bezpečnostním rizikem, ale už nechce připustit, že americko-kanadská firma představuje přinejmenším stejné riziko (BIS v tomto vyjadřuje jen politický a západem preferovaný závěr, nikoli odborné zpravodajské stanovisko)
• Vláda na popud západních mocností finančně a jinak podporuje pochybné a politicky aktivní neziskové organizace (např. Evropské Hodnoty a Člověk v tísni), které pak vytvářejí vlastní dezinformační produkty a dopouštějí se trestných činů podle českého trestního zákoníku (například trestný čin pomluvy), nebo podle zákonů cizího státu (například neoprávněná činnost v Sýrii).