INFORMAČNÍ LIST březen 2021 Klubu společenských věd, z.s. číslo 42 (88)
KLUB SPOLEČENSKÝCH VĚD ŽIJE
Koronavirová krize poznamenala i činnost KSV. Nekonají se semináře a konference, ale pokračují zpracovatelské a publikační činnosti, konzultace, výměna zkušeností na dálku a studijní aktivity.
SEKCE REGIONÁLNÍ HISTORIE
pokračuje ve zpracování historických dokumentů a katalogizaci zdrojových textů.
Internetové stránky KSV
dříve hojně navštěvované byly upraveny do nové podoby. Jsou však na internetu přístupné pouze přes facebook nebo přes stránky KSČM. Na úpravě přístupu ke stránkám bezprostředně po kliknutí na název KSV se pracuje.
Současně bylo převedeno Fórum společenských věd na stránky Institutu české levice, kde bude pokračovat.
ANKETA „Co bude za rok …“
byla ukončena. Výsledky budou zveřejněny v příštím Informačním listě.
SPOLUPRÁCE S INSTITUTEM
ČESKÉ LEVICE pokračuje
KSV uskutečnil (ještě v době, kdy byl možný bezprostřední kontakt s občany) s IČL a se Sdružením pro evropský dialog sociologický výzkum „Názory sympatizantů levice na aktuální otázky společnosti“. Předpokládáme, že s výsledky výzkumu čtenáře ještě seznámíme.
KSV společně s Institutem připravuje další aktivity zejména konference prostřednictvím videohovorů přes počítače.
Informace o akcích Institutu jsou zasílány e-mailem členům KSV.
Politické vzdělávání organizované krajským výborem KSČM Středočeského kraje bylo sice zahájeno ještě v září mr., ale poté přerušeno až do doby odvolání nouzového stavu.
Ke studiu a pro informování
zájemců o společenské vědy
jsme připravili výběr z přednesených či napsaných textů na různých seminářích:
RSDr. František Ledvina
Naše chyby ve výkladu marxistické filozofie
Se vznikem socialismu se stala marxistická filozofie předmětem vyučování na stranických a později i na státních školách. Často ji učili lidé, kteří jí sami příliš nerozuměli, a většinou podle učebnic, které stejně jako jiné učebnice musely poněkud zjednodušovat. Jenže ty učebnice marxismu zjednodušovaly často zbytečně a často i pod různými politickými tlaky. Málo reagovaly na nové poznatky vědy, a tak vnímavější posluchači často považovali marxistickou filozofii za jakýsi zkostnatělý přežitek. Mnohé tehdejší omyly ve výkladu dialektického materialismu přežívají dodnes. Každá věda ve svém procesu hledání pravdy je nucena stát na materialistickém stanovisku a vidět svůj předmět dialekticky. Bez ohledu na světonázorové postoje jednotlivých vědců, které se projevují až při interpretaci výsledků. Musí být dialektická i materialistická, jinak by nebyla vědou. A každá věda tak má šanci přispět svým dílem k obohacení, k rozvinutí a prohloubení dialektického materialismu. A dialektický materialismus má šanci se obohatit, rozvinout a prohloubit. Má šanci rehabilitovat v očích těch, kteří na něj z nejrůznějších důvodů zanevřeli. Má tu šanci, pokud alespoň pár z těch, kteří o něm ještě něco vědí, nechtějí zůstat stranou života. Chtějí diskutovat, přít se, hledat argumenty, reagovat na vše nové a jsou ochotni opustit to, co marxismus zdiskreditovalo. A právě to by mělo být účelem dalších diskusí, rozprav a rozborů. Neměly by to být pietní vzpomínky na dialektický materialismus, obrana našich chyb. Ale nemělo by to být ani opuštění cesty, na kterou vykročili naši klasikové. Měla by to být třeba jen malá zastavení před cestou další.
Mgr. Jiří Boháček, Dr.
Proměny sociálně-politického sdružování lidí
Politická organizace v současnosti
Sociálně politická organizace současné společnosti se řídí podobnými principy jako moderní hospodářská organizace. Oproti dřívějšímu důrazu na obsahovou stránku politické organizace jako jsou hodnoty, ideje, světový názor, přesvědčení, se v současnosti dostává do popředí formální stránka řízení (chceme-li managementu) Požadavky na efektivitu, inovativnost, flexibilitu jsou akcentovány v současné společnosti a přirozeně se nemohou vyhýbat ani politickým organizacím. Politická uskupení jsou stále více byrokratickými systémy a stále méně „romantickými“ kluby, i ve smyslu Aronova Opia intelektuálů, skupiny vyvolených snílků pěstujících si pocit vlastní intelektuální nadřazenosti nad omezenou masou (Aron, 2001)
Moderní efektivní řízení je založeno na účelově racionálním typu jednání. Toto jednání vytváří strukturu byrokratické organizace fungující jako optimální stroj na řízení moderní společnosti, který takto popsal Max Weber. (Weber, 1925).
Ing. Lubomír Vacek, CSc.
K optimální struktuře radikálně levicových uskupení. Pevné nebo volně profilované uskupení
S podobnými otázkami se potýkají i levicové strany a hnutí. Problém složení jejich členů je dodnes v centru pozornosti zejména vzhledem k akceschopnosti a efektivní činnosti, i z hlediska jejich výhledu do budoucna.
Má to být široce rozkročené, volnější uskupeni nebo přesně profilované a obsahově vymezené organizační složení? I v současné době se v praxi činnosti různých stran uplatňovaly obě možnosti. Vyplývá to i z aktuálního přehledu stran a hnutí v České republice.
V současnosti je v ČR zaregistrováno 89 politických stran různého obsahového zaměření (například i Balbínova politická strana, Občania patrioti) a 143 politických hnutí, z nichž část má pozastavenou činnost. Podstatné ovšem je, že ve skutečnosti je velký počet stran bez politického vlivu. Jde jen o malá uskupení většinou zájmového charakteru bez členské či voličské základny.
V každém případě jde o klíčový problém spojený s existencí strany, s jejími možnostmi a úspěchy. Podceněním nebo nedoceněním tohoto aspektu ztrácí každý politický, ale i každý jiný společenský subjekt vliv a možnosti vlastního rozvoje.
Uzavřená společnost, bez kontaktu s lidmi, bez rozvíjení spolupráce je odkázána k izolaci a k omezení plnění svých cílů. Uzavírat se do vlastní ulity bez kontaktu s občany je nebezpečné, vede k útlumu a ztrátě vlivu na občany. Na to upozorňovali klasikové již dávno, a nejvíce V. I. Lenin zejména ve svém díle „Dětská nemoc levičáctví …“ Stejně nebezpečné by bylo nechat stranu rozplynout mezi různé ideové proudy.
Mgr. Marie Hrošová, CSc.
Předlistopadová společnost z pohledu některých zákonů a kategorií materialistické dialektiky
Snad žádné jiné téma nedokáže vyvolat tak prudké vášně mezi příslušníky a stoupenci KSČM jako analýza vývoje české (respektive československé společnosti) v období mezi léty 1948 - 1989. Neshody a někdy i naprosto protichůdná tvrzení často přerůstají do značně emotivní podoby. Psychologizující charakter probíhajících diskuzí pak nachází koncentrované vyjádření ve výrocích o zradě socialismu nebo o věrnosti jeho principům. Do oblasti teorie se tak postupně dostávají termíny, které odpovídají spíše vystoupením na masových mítincích, než aby sloužily hledání objektivní pravdy. Děje se tak navzdory existenci tak významného nástroje pronikání do podstaty různých stránek objektivní reality, nevyjímaje ani společnost, jakými jsou zákony a kategorie materialistické dialektiky. Samy o sobě sice nedávají a ani nemohou pro svůj obecně filozofický charakter dát konkrétní odpovědi na konkrétní otázky. Jako metodologie však orientují naše poznání směrem k podstatným a určujícím stránkám zkoumané skutečnosti. Jen tak lze vyloučit nebo alespoň omezit pravděpodobnost, že se poznávací proces vydá po falešné stopě a ocitne se ve slepé uličce.
Přímý odkaz na webové stránky Klubu společenských věd
ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY NA ROK 2021 činí pro všechny členy Klubu minimálně 50 Kč bez omezení výše. Příspěvky lze platit v době pandemie poštou na adresu Klubu nebo na bankovní účet: 183190942, kód banky 0300.
Děkujeme Všem členům KSV, kteří uhradili příspěvky za rok 2020.
------------------------------------------
INFORMAČNÍ LIST
Interní bulletin Klubu společenských věd, z.s. (zapsán do spolkového rejstříku u Městského soudu v Praze pod i.č. 750 13 461)
Politických vězňů 1531/9, PO BOX 836, Nové Město, 110 00 PRAHA 1