Sněmovna v souladu s dohodami poslaneckých klubů podpořila v prvním čtení lidovecký návrh novely volebního zákona. Předloha může posloužit k plné realizaci letošních sněmovních voleb. Vláda nicméně připravila vlastní předlohu, kterou má Sněmovna v prvním kole projednat v úterý.
Senát by měl nechat rozhodnutí na poslancích.
KSČM by podle předsedy ústředního výboru strany, místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa chtěla obnovení volebního modelu, který platil do konce 90. let, aby mohly obsazení poslaneckých mandátů více ovlivnit kandidující strany. »Je to odzkoušený systém, sloužil k volbám do České národní rady, do Federálního shromáždění a polistopadová reprezentace ho připravovala s velkou důvěrou v to, že připraví pro občany České republiky volby, které budou pro lidi srozumitelné a také budou odpovídat názorům ve společnosti,« uvedl Filip.
Zároveň apeloval na kolegy z politických stran, které mají většinové zastoupení v Senátu, aby s horní komorou vyjednávali tak, že jde o volby do Poslanecké sněmovny. »Aby Senát nechal na nás, na poslancích Poslanecké sněmovny, v jakém systému budeme volit,« dodal Filip.
Čtrnáct volebních krajů má své opodstatnění také podle místopředsedy ústavně-právního výboru Stanislava Grospiče (KSČM). Model jednoho volebního obvodu, jak ho znala například prvá Československá republika, se podle něj nikdy plně neosvědčil. »Má své určité klady, ale má také velké nevýhody, protože menší části republiky s menší koncentrací obyvatelstva jsou vždycky přehlasovávány těmi většími celky s větší koncentrací obyvatelstva,« uvedl Grospič. První Československá republika se to podle něj snažila různými způsoby vyrovnávat. »Ale ne vždy se to dařilo, a přestože volební období tehdy bylo sedmileté, tak ani jednou nedošlo svému plnému konci a vždycky se konaly předčasné volby,« upozornil Grospič. Nejrozumnější by tak podle něj bylo zůstat u návrhu se 14 kraji a hledat vhodné řešení přepočtu mandátů.
Strany se většinou shodují na přidělení mandátů podle celorepublikového zisku kandidujících uskupení, která se do Sněmovny dostanou, a následném přerozdělení mezi jednotlivé kraje.
Parlament bude muset po zásahu Ústavního soudu rozhodnout také o tom, zda zvýší pětiprocentní vstupní limit pro volební koalice.
Vládní novela v obou variantách zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny pro jednotlivé strany. V případě koalic by podle kabinetu měly být hranice zvýšeny na sedm, devět a 11 procent podle počtu koaličních stran. Zástupci obou komor se minulý týden shodli na tom, že zvýšené limity pro koalice by měly být pouze dva. SPD prosazuje nikoli sedm a devět procent, ale devět a 13 procent.
Poznámka: Krátil: admin