Začnu citátem: "Recese vyvolaná pandemií koronaviru je nejhorším ekonomickým propadem od druhé světové války a bez reforem čeká globální ekonomiku těžké desetiletí, během kterého dojde jen k malému ekonomickému růstu", varuje v nejnovějším prohlášení Světová banka. No na tzv. "hraběcí rady" to jsou odborníci. Otázkou je, jestli jsme tohle chtěli? Jestli musí platit, že v krizi bohatí dál bohatnou a střední vrstva se propadá a tíhu krize opět nesou jen pracující? A bude nás tato finanční hydra ovládat až do morku kosti? Aby právě a jen ona rozhodovala o tom, kdy národní ekonomiky budou či nebudou prosperovat? Covid se náramně hodí jako záminka k další expanzi. Nebo je to ještě jinak? Kdo ví…
KSČM si je dobře vědoma toho, co může z krize vzejít, a proto navzdory všem nenávistným reakcím prosazuje a vždy prosazovat bude, aby Česká republika byla v základních odvětvích národního hospodářství v maximálně možné míře soběstačná a v maximálně možné míře tak nezávislá na neúprosné krutosti mocichtivých a devastujících finančních institucí, v čele se Světovou bankou. Proto také podporujeme udržení zaměstnanosti a udržení zejména páteřních podniků v chodu a řešení krize cestou státní podpory a posilování veřejného sektoru.
Oni totiž "radílkové" ze světové banky pokračují: "Pokud existuje nějaké poučení z historie, tak víme, že v případě, kdy nedojde k zásadním a účinným reformám, směřuje globální ekonomika k dekádě velmi pomalého růstu", dočteme se rovněž v bankovní pololetní zprávě.
Ale přece dobře známe poučení z 90. let minulého století, jaké zásadní a účinné reformy může mít Světová banka v úmyslu. Nepochybně reformy pokračujícího bezohledného zotročování národních ekonomik do stavu absolutní závislosti na světových financích. Vždyť jsme si to v době divoké privatizace zažili a víme kolik podniků, které dříve prosperovaly, si nadnárodní korporace po krachu podřídily a udělaly z nich maximálně montovnu, pokud je přímo nezlikvidovaly.
KSČM se vší důrazností protestuje a odmítá diktát tzv. spolupráce se Světovou bankou. Nehodláme přihlížet, jak je Česká republika postupně zbavována občanské, politické a zejména hospodářské svobody. Je a bude nás slyšet hodně hlasitě. To mi věřte!