Němci tomu říkají Kinderstube. My Češi - slušné vychování. Kdo je má, před Vánocemi si dává záležet dvojnásob. Bernd Posselt je z jiného pytle. K svátkům nám nadělil nehoráznou drzost. O »neoprávněném vyhnání Němců«, jehož jsme se měli dopustit po válce. Už si je troufá vydávat za »etnickou čistku«, ba »chladnokrevně plánovanou«. Uběhl víc než týden a politická scéna mlčí. Bobříka drží exekutiva i legislativa. Nezbývá než se ozvat »zdola«.
O odsunu Němců, kteří se své vlasti zpronevěřili, rozhodly antihitlerovské mocnosti. Iniciátorem byl Londýn. Dlouho razil i mnohem tvrdší postih. Závěry Postupimské konference jaktěživ nezpochybnili ani západní signatáři. Československo zvolilo humánnější postup. Z odsunu vyloučilo antifašisty i desetitisíce odborníků. Komu nechybí Kinderstube, děkoval by zdvořile i dnes.
Co bylo reálnou variantou odsunu? Uplatnění předmnichovských zákonů. Desetitisíce vlastizrádců by skončily za mřížemi. Na desítky let. Spoustu Hitlerových hrdlořezů by neminul hrdelní trest. Posselt nás uráží jménem landsmanšaftu. Založili ho zavilí revanšisté. Nacistickými grázly se hemžil i pak. Žízeň po pomstě páchla z desítek jejich lejster. Už je snad někdo zneplatnil? Omluvil se za ně aspoň zpětně? Jen šaškárnou je i »zrušení« těch, které si brousí zuby na české majetky. Tohle farizejské gesto zneplatněno bylo. Německým soudem a neprodleně.
Jak moc je země suverénní, změří i prostý barometr. Tkví v tom, nakolik si smí odepřít dvojí metr. Podívaná je to krajně smutná. Horor o kufru s ricinem byl groteskní. Ruský velvyslanec musel přesto na koberec. A dva ruští diplomaté zpátky domů. Žalostná ptákovina urazila zemi, která nás před genocidou zachránila. Posselt zlehčuje zločin, nemající obdoby. Z jeho kompliců dělá nebohé oběti. Zločin chce přišít zemi, která je poslala »Heim ins Reich«. Legitimního postihu se tím velkoryse zřekla. Německý velvyslanec na koberec nemusí. Aby se jeho vláda distancovala, nikdo nežádá. Petříček vysílá českého velvyslance na Posseltovy srazy. Landsmanšaft chce jeden z příštích konat rovnou u nás.
Sprostota překročila meze. Nařčení z »etnické čistky« není jen pobuřující. Zakládá obvinění, za něž padají těžké tresty i dnes. A tedy i »nárok« na mamutí »odškodnění«. Od země, která se ne a ne dočkat reparací za nacistické zločiny. A to je hrozba, již nelze přejít jen pár komentáři. Smést ji se stolu musí český stát. Razantně a bez všech okolků. Jménem těch, koho k tomu zavazuje Ústava.