Život naučí člověka moudrosti, ale bývá tomu tak, když už to nepotřebuje, řekl mně jeden známý. Měl pravdu. Skutečně jsem k mnoha závěrům došla v pozdějších letech, i k tomu, co bych si již nikdy nechtěla zopakovat. Ne nadarmo starý Goethe řekl, že »nejpošetilejším ze všech omylů je, když si mladé dobré hlavy myslí, že ztratí originalitu, jestliže uznají pravdy, které uznal již někdo před nimi« a »ach, vy mladí, neznáte cenu času!«.
Nebo jak bude zabezpečena »lepší kvalita našeho života« či »zkráceny lhůty na lékařská ošetření«? Nevím, jak to udělat, když kapacita našich zdravotních zařízení je velmi naplněna. Výstavbou nových nemocnic? Toto téma řešili ve Zlínském kraji a pro dosavadního hejtmana to znamenalo konec. Byl někdy autor podobných myšlenek v obyčejné ordinaci praktického lékaře? Jsou plné. Nebo ví, jak zrychlit operace na sálech?
Díky generacím před námi máme tu funkční zdravotnictví. A nejen zdravotnictví, i když dnes je leccos znevažováno, aby se pomalu vrátilo ke starým vzorům – příkladem budiž třeba jesle, jež dostávají znovu zelenou. Jde tedy o návrat k dobrým zkušenostem minulosti. Nikoli k americkým vzorům, jež pro Piráty jsou převažující. Jejich sorosovské myšlení je, zamyslíme-li se nad jejich nápady, prázdná bublina, na niž v krajských volbách »skočily« a ve volbách v příštím roce »mají skočit« tisíce našich voličů, a přitom nejde o nic jiného, než o moc a dobrá místa pro kamarády (upozorňuji na první rozhodnutí Piráty vedené pražské radnice vyměnit členy dozorčích rad a dalších funkcionářů okamžitě po jejím převzetí.
Proto musíme my komunisté nabídnout občanům řešení i na nejnižších stupních, protože tam se bude skutečně rozhodovat v příštím roce o naší budoucnosti.