Režim musí být hodně v úzkých, když se bojí sochy. Hodně v úzkých, když zaútočí i na krále Šumavy. A Metro musí být hodně v úzkých, když čerpá z novinářské žumpy jménem Pavel Hrabica.
»Místo maršála už jen hlína« – se smyslem pro nejupadlejší výrazivo popsala v Metru jakási Poláková zločin pražských radních. Prý »sochu často ničili vandalové«. Svatá pravda. A vandalové ji i zničili.
A Hrabica? Tentokrát si notně hrábnul do sraček, jinak to nelze charakterizovat, však mu dali k dispozici tiskovou stranu!
Jen málokdo dokáže využít strach spoluobčanů z pandemie k nečistým cílům. »Král Šumavy byl škodlivější, než je epidemie koronaviru.«
Hrabicův zálet do umělecké kritiky zůstane nesmrtelným, i když se jeho autor bude dávno rozvalovat v urně: »Nejvíc škody možná natropila dvojice spisovatel Rudolf Kalčík a režisér Karel Kachyňa.«
Snad jen koronavirem narušený mozek může zplodit tirádu na obranu dnes už totálně zahnívajícího kapitalismu: »Na podobné úrovni je Třicet případů majora Zemana… Zkuste si v této době představit, že by policejní důstojník při ochraně soukromého majetku obrátil zbraň proti majiteli továrny a předal ji do rukou pučistů, jak to předvádí Zeman v Honu na lišku.« Není zřejmé, zda Hrabica případné použití zbraně schvaluje či neschvaluje a zda svým jitřním zrakem vidí jakési pučisty.
Suchou nit nenechá ani na Malém pitavalu z velkého města. »Podnikání křiví charakter, vede k nepravostem a vraždám.« Z tohoto tvrzení sice viní Jaroslava Dietla a »tehdejšího esenbáka Leoše Jirsáka«, jenže historie je blbec. Soudruh pan Hrabica se jistě nechtěně trefil do černého – pravdivě charakterizoval kapitalismus Made in Česko 2020.
Pochlubí se i moudrem, jímž ho obdařil bývalý nejvyšší sudí Otakar Motejl: »Byli to (rozuměj veksláci a disidenti) svým způsobem podnikatelé…« Takovou blbinu by nevložil do úst předsedy polního soudu Finka von Finkensteina ani Jaroslav Hašek!
Sepsuje i zločinné nakladatelství Naše vojsko: »V 70. a 80. letech minulého století si čtenáři rádi přečetli, jak podvádějí řezníci, jak šmelinář k bonům za tři koruny nezákonně přišel, jak lehké děvče vydělalo vleže těžké peníze.«
Ostatně soudím, že čtenáři 70. a 80. let by se měli vysídlit, ne-li čtenáři vůbec. Čtení je nezákonné, od čeho máme televizní seriály! A prosím vás – to se vám opravdu vyplatí ukrást tři koruny?
A Naše vojsko? Svobodně a demokraticky podniká v hrncích a kalendářích s nacistickými heroji, s nimiž tak surově zacházel maršál Koněv a jeho rudoarmějští nohsledi.
Inu, velcí, velcí blbové se rodí v Čechách!