V Haló novinách vyšel dne 18. září 2020 rozhovor s filosofem a sociálním vědcem Markem Hrubcem na téma Nepodmíněný základní příjem (NZP). Je jeho zastáncem a z rozhovoru vyplývá, že Martin Hrubec v jeho zavedení vidí posun ke spravedlivější společnosti. NZP se podle něj stává zásadní civilizační změnou naší éry, která bude mít dalekosáhlé pozitivní důsledky na životy občanů.
Ne nesouhlasím. Dnešní doba nás čas od času překvapuje výrony iracionality a toto je jeden z nich.
Tolik se snažíme pomáhat – spíše však uplácet nefachčenky než fachčenky, že zapomínáme na po staletí prověřené a v pohádkách zdomácněné rčení.
Bez práce nejsou koláče.
Místo toho chceme rozdávat z cizího a podporujeme Honzy na peci. Ti nikdy společnosti prospěšní nebyli a darující ruku stejně nepolíbili. A je jedno, jestli je koronavir, nebo není. Místo toho je podporou zavedení NZP rozvíjená jakási pseudolevicová ekonomická teorie s úmyslem ji realizovat Ve Finsku skončil takový experiment naprostým fiaskem a růstem parazitických skupin občanů. V delším a dlouhodobém horizontu nám nepodmíněný základní příjem přinese ekonomický, hodnotový a společenský rozvrat. V krátkodobém pak jistě utlumení problémů kapitalismu, což zvláště nyní vyhovuje. Není nám to divné?
Vždyť přirozenou náplní života člověka je rozvoj a uplatňování jeho schopností formou práce v pospolitosti druhých lidí, z čehož by měl získávat adekvátní statky a k tomu by měl být motivován funkčními ekonomickými a společenskými vztahy vůbec. To je historicky a ekonomicky ověřeno.
V Rusku s NZP přišel a zavedl Medvěděv. Putin mu ho vzápětí dekretem zrušil. Místo toho státní peníze cíleně směřuje pracujícím jen na ta odvětví a činnosti, které stát potřebuje udržet a rozvíjet. Tato pobídka však není plošná jako NZP a má jiný a motivující charakter. Na plošném financování by nezásluhově parazitovaly velké skupiny lidí a mnohdy v neproduktivních oborech. „Soukromí podnikatelé a majitelé ať si odměňují, jak a kde chtějí, ale ze svého a ne ze státního“, tak objasnil mj. zrušení NZP V. V. Pjakin ve svých otázkách a odpovědích.
Co dál? Hodnotový systém naší evropské a české společnosti se hluboce opožďuje za bouřlivým rozvojem techniky. Začal bych diskusí a redefinováním částí levicového ekonomického kategoriálního aparátu ve snaze vymanit se z omezenosti a zastaralosti okruhu našich levicových / marxistických pojmů.
Vzpomeňme jen například na levici opuštěnou diskusi o „průmyslu 4.0. Nechápeme, že v kapitalismu nelze zavádět prvky jako je NZP, protože jsou v přímém rozporu s jeho podstatou a všemi jeho projevy. Pochopit v souvislosti, že kapitalismus nutně potřebuje zavést NZP, proto ty pokusy, ale jen k dočasnému utlumení negativních společenských procesů, což může být současná doba. Odtud pramení občasná podpora NZP z okruhu levicových politiků. Tedy vidíme, v jakém paradoxu se kapitalistický systém ocitl.