Po vzoru Senátu také Sněmovna přijala usnesení, v němž odsoudila »násilné a zjevně nepřiměřené policejní zásahy vůči běloruským občanům protestujícím proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb v jejich zemi«. Zároveň na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku.
Komunističtí poslanci navržená usnesení nepodpořili. »Pro mne jediným myslitelným usnesením Poslanecké sněmovny je, aby situace v Bělorusku byla řešena ve prospěch občanů Běloruska, ve prospěch spolupráce ČR a Běloruska v rámci Rady Evropy a aby ty excesy, které byly ze strany bezpečnostních složek, případně těch, kteří vyprovokovali ty situace, řešeny v souladu se zákonem a v souladu s právy a povinnostmi, ke kterým se Bělorusko zavázalo v rámci Rady Evropy,« uvedl předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Své kolegy vyzval, aby šetřili slovy ve svých vyjádřeních, pokud má ČR udržet vztahy s Běloruskem. »Nakonec je to náš přirozený partner, se kterým můžeme obchodovat a pokusit se najít nějaký vztah, který by nám umožňoval do budoucna se zachovat jako suverénní stát nikoliv jako někdo, kdo hájí cizí zájmy na jiném území, než je ČR,« uvedl Filip.
Proti navrženému usnesení se postavil také místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar. »S čistým svědomím ho určitě nemůžu podpořit, protože mi chybí hromada informací k jednotlivým bodům. Je napsáno na koleni,« uvedl. Podle něj ještě nenastal čas na hodnocení situace v Bělorusku. »Měli bychom dát čas občanům Běloruska, aby si sami rozhodli o směřování své země. A neměli bychom jednoznačně říkat: Tohle je správné, tohle je špatné a vy se musíte rozhodnout podle našeho mínění,« prohlásil Luzar. Bělorusové si podle něj sami vyberou svoji cestu. »A my bychom měli občanům Běloruska držet palce, aby se jim to povedlo a aby tam doba nejistoty trvala co nejkratší dobu,« dodal místopředseda komunistických poslanců.
Nemáme právo vzkazovat něco Putinovi ani Lukašenkovi
Na návrh Václava Klause (Trikolóra) poslanci vyjádřili »podporu občanům Běloruska v jejich touze po svobodě a demokracii«. Takřka nejtěsnější většinou schválila dolní komora také společný návrh Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, v němž požádala o »propuštění politických vězňů, jakož i vyšetření osudů nezvěstných osob, a nezávislé vyšetření represí ze strany běloruského režimu«.
Další části společného návrhu už přijaty nebyly. Patřil mezi ně požadavek, aby Sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. »Myslím si, že není naším právem vzkazovat něco ani Putinovi ani Lukašenkovi nebo jiným, ale že máme přijmout své stanovisko, kde řekneme: Ano, my s Běloruskem máme diplomatické vztahy, očekáváme, že jejich vnitřní konflikt bude vyřešen občany Běloruska a že bude vyřešen ve prospěch jeho občanů,« reagoval na návrh Filip.
Neuspěl ani požadavek na vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku. Neúspěšné byly také snahy opozice zaúkolovat vládu. Měla mimo jiné vyjasnit podezření, že některé prostředky, které používaly běloruské pořádkové síly při násilném potlačování demonstrací, pocházely z ČR. Vláda měla podle opozice také ve spolupráci s českými nevládními organizacemi, jež působí v Bělorusku, podpořit dialog mezi běloruským režimem a představiteli běloruské demokratické opozice. Kabinet měl rovněž zaujmout vstřícný postoj k těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi.
Opozice po vládě rovněž požadovala zákon, který by umožnil zavedení individuálních sankcí vůči těm, kdo nesou odpovědnost za nedodržování lidských práv.