Po roce 1989 se v politice uplatnilo hodně prospěchářů a vypočítavců těžící z okolností, že KSČ v režiích nadnárodních korporací a západních rozvědek byla ponižována, urážena, znevažována, pomlouvána, atd.… Demagogové říkali davu, co si má myslet, z davu se vracela ozvěna jejich frází, tak začali tvrdit, že jen naslouchají hlasu lidu. V současnosti demagogy mezi politiky poznáte snadno:
kritizují vládu za to, že neudělala to, co měli udělat oni, když byli u moci. Ukazuje se, že většina politiků, ministrů v politice, ekonomice a mezinárodním vztahům nerozuměla a nerozumí, Svou demagogii vydávala a pokládá za jedinou správnou cestu. Jsou to jen schopní manipulátoři a egocentrici.
Pokud se demagogie a podraz stanou národní tradicí v politice, jsme v obtížích a to nejen „demokraté“, ale všichni. Bláhovost a využívání zkreslených, zjednodušených argumentů, působících zejména na city a předsudky, k ovlivňování jednotlivců a skupin jsou objekty, na které se racionální jedinec spolehnout nemůže. Nemálo politiků je společensky nevýznamných, charakterově bídných a pro svoje působení v zákonodárných sborech naprosto nepřipravených. Někteří z nich jsou pouze levné slibotechny, jiní zbohatlíci, kteří svůj politický mandát prostě koupili v mediích a jsou vykreslováni v zájmu světového četníka USA, jako zásadoví a neomylní. Je dost i těch, kteří se řídí pouze nízkými stranicko-politickými předsudky svých vůdců, dobře placených ze zahraničí a jinak nevědí zhola nic. Vůdce nemůže být představitel demokratické strany, neboť je to obecně osoba stojící v čele nějakého kolektivu či uskupení, politické strany, které řídí a vede jenom dle svého uvážení.
Hloupost a demagogie jsou objekty, na které se člověk spolehnout nemůže. Mnozí vedoucí politici jsou společensky bezvýznamní, charakterově podlí a pro svůj úřad naprosto nepřipravení. Někteří z nich jsou pouze levní nechápaví egocentričtí demagogové, jiní zbohatlíci, kteří svůj politický mandát prostě koupili nebo prospěcháři, tak zvaní rektální alpinisti. Je dost i těch, kteří se řídí pouze nízkými stranicko-politickými předsudky a jinak nevědí zhola nic jednak o historii nebo vývoji lidské společnosti. Když se demagogie a podvod stanou národním politickým hnutím, my občané ČR jsme v těžkostech a nejen pravice či levice, ale všichni.
Volby jsou i odrazem znalostí a zkušeností s kandidátem, stranou, která obhajovala nebo obhajuje zájmy občanů ČR. Udělat dvakrát stejnou chybu je co…? To je můj názor.