"Velmi zajímavý a důležitý článek. Není zkrátka všechno zlato, co se třpytí. V jednostranné humanitě určitě ne. I ušlechtilost má své meze. Sám jsem družstevně stavěl a tak si dovedu představit širší souvislosti. Je škoda, že jsou důvody, myslím lehkovážnost, neumění hospodařit, sobeckost a někdy vyčůranost některých majitelů či uživatelů, které družstevnictví v bytové výstavbě a tím i solidárnost a možnost spolupráce podráží nohy", uvádí admin.
Podíl nevymahatelných dluhů na celkových dluzích členů bytových družstev a společenství vlastníků jednotek (SVJ) sdružených ve Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) loni meziročně vzrostl o dva procentní body na 48,9 procenta. V posledních letech podíl výrazně roste, v roce 2014 byl jen 12,9 procenta.
Ke konci roku 2019 dlužili neplatiči členům SČMBD na nezaplacených poplatcích a příspěvcích do fondu oprav přes 194 milionů korun. »Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,« uvedl předseda svazu Jan Vysloužil. Za neplatiče podle něj doplácejí poplatky za energie a služby spojené s bydlením sousedé. Jak dále uvedl, v opačném případě by se pozastavily jejich dodávky pro celý dům.
Důvodem nárůstu nevymahatelného dluhu jsou podle Vysloužila především zákonné změny, které v posledních letech oslabily pozici družstev a SVJ a omezily možnosti postihu neplatičů. »Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat, o šest měsíců až jeden rok,« doplnil Vysloužil.
Velkou roli podle něj hraje i loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 000 korun. »Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k deseti procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí,« podotkl Vysloužil.
»Předpokládáme, že v souvislosti s koronavirovou krizí počet neplatičů i celková výše dluhu opět značně naroste,« vyslovil obavu Vysloužil.
Svaz českých a moravských bytových družstev je zájmovým sdružením bytových družstev a společenství vlastníků jednotek s působností v celé republice. Svaz zastupuje členy v jednáních s vládou, parlamentem a dalšími státními i nestátními orgány a organizacemi. V současné době členové svazu vlastní či spravují cca 650 000 bytových a nebytových jednotek, což je 18 procent všech bytů v ČR.
Počet společenství vlastníků jednotek v ČR podle údajů ČSÚ v roce 2017 meziročně vzrostl o tři procenta na 64 803. Bylo v nich celkem 1,59 milionu bytů. Počet bytových družstev naopak klesl o 2,7 procenta na 8429. Bylo v nich zhruba 431 500 bytů.
Mezi hlavní rozdíly mezi SVJ a bytovými družstvy patří to, že v bytových družstvech je vlastníkem všech bytů družstvo a členové družstva k nim mají právo nájmu. V SVJ jsou naopak vlastníky bytů členové SVJ a samotné společenství by mělo vykonávat pouze správu domu a pozemku. Dalším zásadním rozdílem je to, že v družstvu má každý člen při hlasování jeden hlas, zatímco v SVJ má člen tolik hlasů, kolik odpovídá jeho majetkovému podílu na společných částech.