„Proč nebudu volit komunisty“. Otevřený dopis paní Janouškové z Malšic
Určitě není obvyklé, aby se kandidát v předvolební kampani prezentoval slovy kritiky na sebe, či stranu, za kterou kandiduje. Zřejmě budu jedinou výjimkou. Ale k věci. Spolu s předvolebním letákem jsem jako kandidát KSČM do senátu vydal také křížovku o ceny. Vzbudila neobvyklý úspěch a spolu s odpověďmi jsem dostal i pár řádek textu od paní Růženy Janouškové z Malšic u Tábora.
„Křížovku jsem vyluštila a zaslala, ale asi bych vás nevolila, protože nemohu zapomenout na křivdy způsobované komunisty soukromým zemědělcům vysokými dodávkami masa, mléka, vajec, brambor, obilí, sádla i kostí. My, děti z hospodářství, jsme bývaly podvyživené a hladové...“, píše autorka.
Rozhodně nehodlám paní Růženě radit, koho má volit. Jistě, každá doba nesla své, obzvlášť ta poválečná. Možná ale, že právě některé z dodávek její rodiny mířily tehdy z České republiky do Rakouska, kde byla situace ještě horší. Tím nikterak nezastírám, že mnohdy se tyto dávky vybíraly pod nátlakem a ne zrovna v rukavičkách.
Pokud se paní Janoušková odhodlá jít k volbám, nebude mít zřejmě jednoduchou volbu zejména v těch senátních. Do senátorského křesla hodlá usednout také ředitel školy Klíma z jejích rodných Malšic. A to za TOP 09. Právě on je představitelem strany, která také může za situaci, ve které se dnes nachází naše zem a její obyvatelé. A to po více než čtvrtstoletí budování demokracie a údajně prosperujícího státu.
Dnešní Česká republika má kolem půl milionu evidovaných nezaměstnaných. Ale těch neevidovaných je určitě mnohem více. Také máme milion obyvatel pod hranicí bídy. Také více než 150 000 pracujících, kteří dostávají tak nízkou výplatu, že nestačí na naplnění jejich základních potřeb.
Státní dluh byl v době psaní těchto řádek 1 880 000 881 158 Kč , to je přes 180 000 Kč na každého obyvatele, tedy i na vás, paní Růženo. Vás se určitě týká i důchod, který mimochodem pro zemědělce zavedli až komunisté. Při růstu životních nákladů vás uspokojuje jeho výše a 40 Kč, které jste dostala milostivě jako jeho zvýšení? A mohli bychom pokračovat ve školství či zdravotnictví, kde na zdravotní péči o potřebné děti sbíráme víčka a přispíváme tam, kde to stát neumí nebo nechce v různých výzvách televizí a novin. Opravdu jste to tak chtěla? Opravdu si myslíte, že za to mohou komunisté? Pokud evidentně ne, tak kdo asi?
Ještě závěrem: Pokud za devastaci země v období minulého režimu, paní Růženo, považujete fungující hospodářství a zemědělství, republiku bez státního dluhu, sociální jistoty občanů a další atributy úspěšně se rozvíjejícího státu, máte srovnání s dneškem. Cožpak nevidíte vytunelovaný stát, průmysl, hornictví, voda, zemědělské podniky v rukou oligarchů a společností, většinou zahraničního původu? Ovšem chápu, že je osobně těžké pro vás dívat se na dnešek prizmatem vašich jistě trpkých zkušeností z 50. let. Ale jistě jste poté do roku 1989 zažila nejednu radost v rodině i zaměstnání, které bylo jistotou, o kterou vás nikdo nemohl připravit.