Kladu si otázku. Nakolik je druhý nejvyšší ústavní činitel a středoškolský učitel schopen respektovat schválená pravidla jednotné české zahraniční politiky? Myslím, že jeho charakter byl přehlušen účelovým nejhlubším vazalstvím a licoměrností.
„Plánovaná cesta tohoto středoškolského učitele na Tchaj-wan není ve skutečnosti ničím jiným než jeden z nástrojů nejnovějšího trendu Trumpovy politiky, jímž je přesun nepřítele Ameriky číslo jedna z Ruska na Čínu. Není vůbec aktem, který by vyšel z hlavy Vystrčilovy nebo předtím Kuberovy, ale jen jedním z kaménků široké mozaiky nové americké politiky, který byl vybraným českým politikům liberodemobloku představen jako jejich možný a žádoucí úkol. A oni vybraní na něj prostě vazalsky kývli“, uvedl ve svém článku Lubomír Man.
Je snad někdo v ČR tak naivní, že nápad poctít státní návštěvou Tchaj-wan a tím nejen smrtelně urazit Čínu, ale též plivnout na politiku EU, která uznává jednu Čínu, vyšel z české hlavy?
Troufám si říci, že nejsem tak naivní abych takovému ústavnímu činiteli naivně věřil a každou prezentovanou nesmyslnost a ohavnost považoval za nezávislé, svobodné a suverénní rozhodování politika. Raději schvaluji a držím se přijatelného rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana, předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka a předsedy vlády Andreje Babiše, kteří s cestou Vystrčila nesouhlasili.
Související: http://www.novarepublika.cz/2020/06/nezavisly-vystrcil.html