Městský soud v Praze, který 23. dubna 2020 ve svém rozhodnutí zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví omezující maloobchod a volný pohyb osob, nemohl dospět k jinému závěru a rozhodně svým rozhodnutím ani v nejmenším nenarušil boj proti šíření nového koronaviru, jak subjektivně a falešně vykládají rozhodnutí soudu někteří výkonní politici včetně prezidenta Miloše Zemana.
Vláda s premiérem Andrejem Babišem v souvislosti s omezením pohybu osob a maloobchodního prodeje původně vydala správná a legitimní opatření nazvaná krizová opatření podle zákona o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.). Avšak později při prodlužování těchto opatření už o nich nerozhodovala vláda (i když tak zdánlivě vystupovala), nýbrž náhle a podivně jen Ministerstvo zdravotnictví, které v tomto případě rozhodovalo jakoby samostatně, a tudíž podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.). Opatření už tak nemohla být nazvána jako krizová opatření, ale v souladu s tímto zákonem „jen“ jako mimořádná opatření.
Vláda pak tato mimořádná opatření přijatá Ministerstvem zdravotnictví (MZd) pokaždé účelově přikryla svým usnesením, v němž uvedla, že tato opatření bere na vědomí. Usnesení vlády ČR s větou, že vláda bere na vědomí mimořádná opatření MZd, neobsahují žádné rozhodnutí vlády v přijímaných opatřeních. Vláda v době nouzového stavu nechala v určitých záležitostech neoprávněně konat jen jedno ministerstvo a z promyšleného důvodu zůstala pohodlně stranou.
Než přistoupíme k podrobnějšímu rozboru a hodnocení chování některých politiků, podívejme se nejprve na text z předchozího zpravodajského produktu, který byl publikován ještě před vynesením rozsudku Městského soudu v Praze. V předchozích dvou produktech jsme vysvětlovali, jaký vztah by měl panovat mezi národní vládou, Bezpečnostní radou státu a Ústředním krizovým štábem. K tomu jsme v produktu 13081 v úvodním odstavci shrnuli následující:
| Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu (BRS), což znamená, že předseda ÚKŠ předkládá vypracované návrhy na řešení dané krizové situace na schůzi BRS, pouze např. v případě nebezpečí z prodlení tyto návrhy předkládá přímo na schůzi vlády. Tedy ještě jednou: předseda ÚKŠ předkládá návrhy buď na schůzi BRS a ta je poté předkládá vládě jako celku, anebo jsou tyto návrhy předsedou ÚKŠ předkládány přímo vládě. V obou případech je koncovým orgánem vždy vláda, která ve sboru rozhodne. Ani BRS reprezentovaná částí vlády, ani ÚKŠ, stejně tak jednotlivý ministr nebo samotný předseda vlády, natož epidemiologové či hygienici nemají pravomoc, aby sami rozhodovali o národních otázkách a přijímaných krizových opatřeních. Takto je vše v souladu s ústavním zákonem č. 1, s ústavním zákonem č. 110, se zákonem č. 240 a se statuty BRS i ÚKŠ (přesné znění a názvy zmíněných zákonů viz předchozí produkt). |
Kromě analýzy pochybení vlády zahrnuté v tomto produktu následně v pokračujícím produktu vysvětlíme, v čem tkví bezcharakternost premiéra Andreje Babiše, falešné služebnictví vicepremiéra Karla Havlíčka, bázlivost prvního vicepremiéra Jana Hamačka a zavádějící rétorika prezidenta Miloše Zemana. Ohodnotíme také zákonodárný sbor, který se v této věci nepředvedl jako správný kontrolní orgán, což se trvale opakuje.