Den zrady se vládě nelíbí

Návrh poslance Leo Luzara (KSČM) na uzákonění 15. března jako dne zrady a zániku státnosti Československa u vlády pochopení nenašel. Kabinet vydal k novele záporné stanovisko se zdůvodněním, že nynější zákon připomíná události uvedeného historického období dostatečně.

Nový významný den by v zákonu o svátcích připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. Oficiálně by se jmenoval Den zrady, zánik státnosti Československa.

Předkladatelé uvádějí, že 15. března 1939 se »dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu«.

Kabinet označil takovou interpretaci za nepřesnou a zavádějící, když se za projev zrady obvykle pokládá už proces sjednávání mnichovské dohody podepsané koncem září 1938 a kontinuita československého státu se po dobu protektorátu dovozuje z existence exilové vlády. Schválení novely by navíc »zbytečně zatěžovalo současné vynikající vztahy s Německem i se státy, které předkladatelé označují za zrádce,« prohlásila vláda ve svém stanovisku.

Leo Luzar však argumenty vlády odmítá. Omezovat pojem zrada jen na Mnichov je podle něj nepřesné. »Mnichov přece nebyl zradou poslední. V Mnichově jsme byli donuceni našimi spojenci odstoupit části našeho území a za to nám byl velmocemi garantován nejen mír, ale i nedotknutelnost zbytku okleštěné republiky. A přitom po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. To byla přece druhá zrada,« řekl našemu listu Luzar.

Podle něj je připomenutí tohoto faktu velmi důležité. »Patnáctého března se ukázalo, že přístup našich spojenců byl od počátku podvod. Dodnes je to bohužel zastíráno. Když se podíváte do pamětí tehdejších britských či francouzských politiků, tak tam zcela vážně stále argumentují, že Mnichov podepisovali s nejčistšími úmysly, že to nebyla zrada spojence, ale snaha zachránit mír. Jak ale chtějí omluvit to, že nehájili ani uspořádání mnichovské? To, co sami podepsali? Tam už se z pojmu zrada nevyvléknou, a právě to jsme chtěli naším návrhem zdůraznit,« řekl Haló novinám Luzar, jehož návrh spolupodepsali poslanci Jiří Mihola z KDU-ČSL a Helena Válková z ANO.

Luzar nesouhlasí ani s vládním argumentem, že nemá cenu zatěžovat naše současné dobré vztahy s Británií či Francií. »Kvalitní vztahy lze vybudovat jen na skutečné důvěře, a ta zase může stát jen na plném pojmenování pravdy,« podotkl Luzar, který je navíc přesvědčen, že události kolem 15. března jsou velkým mementem aktuálním. »Patnáctý březen je svědectvím, jak to dopadne, když se staneme hříčkou mocenských zájmů velmocí. Dnes jsme svědky čehosi podobného, a už proto by bylo dobré si důsledky tohoto stavu připomínat významným dnem v kalendáři,« uvedl Luzar.

Přes negativní stanovisko kabinetu Luzar věří, že návrh má ve Sněmovně šanci. »Už proto, že ho spolupodepsal jak člen opozice, tak největší vládní strany,« upozornil poslanec KSČM.

Ve Sněmovně také leží novela poslanců SPD, která by stanovila 15. březen jako Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem. Kabinet k ní poslal zákonodárcům záporné stanovisko s obdobným odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.

Počet významných dnů se zvýšil letos, kdy se mezi ně zařadil 21. srpen.