V celé republice i v Písku bylo březnové nevlídné počasí, mračila se obloha a nespokojení občané již tušili, že je nečeká nic dobrého. Němečtí okupanti přijeli do Písku kolem 08,15 hodin a ihned obsadili radnici a sídlo městské policie. Následující den začalo první zatýkání, které se týkalo komunistů a osob podezřelých z komunistické činnosti a německých antifašistů, kteří našli v Písku útočiště po útěku z Německa.
Po obsazení písecké radnice a sídla městské policie uskutečnili Němci improvizovanou vojenskou přehlídku, která však občany města nenadchla. Nenadchl ani na několika místech rozdávaný eintof z německých polních kuchyní.
Jak uvedl Jiří Prášek, autor knihy „Písecké 2. tisíciletí“ našlo se, bohužel, mezi píseckými občany nemálo těch, kteří se stali německými konfidenty a kolaborovali, udávali své spoluobčany, kteří skončili v žalářích a koncentračních táborech. Po osvobození však svému trestu neunikli.
Bylo však daleko více občanů, kteří se různými způsoby zapojili do odbojové činnosti. Jejich odbojová činnost vyvrcholila ustavením Revolučního národního výboru ( RVV) a převzetím výkonné a správní moci v Písku 5. května 1945. Od samého počátku se nová moc RNV opírala o 1. rotu odbojové skupiny Bernard a vojenské zabezpečení současně převzala česká a sovětská partyzánská skupina.