
Zveřejněná studie Žižkových kasáren v Písku a její video vizualizace vyvolala mezi píseckými občany velký zájem. Také proto bylo všech 120 míst v přednáškovém sále Městské knihovny Písek dne 22. ledna beznadějně zaplněno. Jak se dalo očekávat veřejné představení návrhu územní studie lokality bývalých Žižkových kasáren vyvolalo nebývalý zájem veřejnosti. Území má také nový pracovní název Pražská brána a rozkládá se na ploše zhruba 13 ha. Vzhledem k velkému množství často až protichůdných ohlasů se písecká KSČM rozhodla seznámit veřejnost se svým stanoviskem.
Na navrhované řešení nového využití bývalých kasáren se díváme jen jako na první úvahy možného řešení. Z hlediska platného Územního plánu (dále jen ÚP) bylo toto území ve změně číslo 1 připraveno pro takovéto navrhované řešení. Nebylo však počítáno s tím, že navrhne území rozšířit o další prostor na stavbu dvou bytových domů v Burketově ulici a prostor dnešního sjezdu do Čelakovského ulice s domem ve Svatoplukově ulici. Pro toto rozšíření je potřeba změnit územní plán. Tady bychom připomněli, že v Burketově ulici, hned za tratí ČD již v minulosti dva domy stály a protože byly v havarijním stavu díky nevhodnému podloží pro ukotvení staveb, byly vykoupeny a zbourány. Je nutný geologický průzkum.
Souhlasíme s názorem většiny občanů, kteří využívají bazén, že se jim nelíbí zmenšení prostoru, vlastně odstranění venkovního prostoru kolem bazénu, na který jsou zvyklí u stávajícího bazénu pod hradbami.
Chápeme, že se nikdo na prvním veřejném projednání této studie nechtěl moc vyjadřovat k etapizaci a finanční náročnosti. Když uvážíme, že je nutná změna ÚP, tak ta by se mohla udělat ve změně číslo 2, která právě probíhá a bude dokončená asi za dva roky. To by ovšem muselo zastupitelstvo města říci, že chce takovouto změnu, studii schválit a zapracovat ji do změny číslo 2, a tím by bylo s konečnou platností rozhodnuto, kde má tato zeštíhlená náhrada plaveckého bazénu stát. Snad.
Pak by se mohly začít projektovat dopravní stavby, které nebudou levné, a jsme rádi, že vedení města pokračuje ve slibném jednání s ŘSD. Musí se ale také podařit vykoupit dva domy, aby došlo k napojení nové komunikace na stávající kruhový objezd a zbourat je. Časově si myslíme, a to i s ohledem na dobu, v loňském roce prováděné opravy sjezdu z přeložky u lesárny, že stavba navržená ve studii nemůže být realizovaná dříve než za 3 až 4 roky. To už jsme na šesti letech a budeme moci začít realizovat na vyklizeném prostoru tu náhradní stavbu bazénu, která může trvat tak dva roky. Z toho nám vychází, že na stávajícím bazénu pod hradbami musíme udělat takové úpravy a údržby, aby vydržel alespoň osm let.
Když vše půjde dle našich představ, ale tomu nikdo moc nevěří. Vždyť ve hře jistě mohou být i jiné varianty pro stavbu bazénu.
K samotné studii musíme říci, že se nám líbí. Z počátku jsme měli obavy z přesunu veškeré dopravy ze sjezdu do Čelakovského ulice do nového prostoru mezi nově navržené stavby bytových domů, z přenesení hluku do nového sídliště. Ale vhodným uskupením těchto staveb k tomu snad nedojde. Za klad také považujeme skutečnost, že se počítá s využitím stávajících tepelných rozvodů Teplárny a. s., která, když vojsko odešlo, přišla o významného odběratele. Velkou pozornost musí město věnovat v případech, kdy se nová výstavba bude řešit developerským způsobem. Aby po nich nezůstaly nedokončené stavby, v tomto případě především stavby parkovacích domů.
Ano, určitě se jedná o velký zásah do našeho města, ale podíváme-li se zpátky do minulosti, město se vždy tak chovalo, dokázalo se rozmáchnout. Jen tak mohou vznikat stavby jako je sídliště Portyč, kde byly vykoupeny a zbourány desítky starých domů nebo domy postavené přes řeku naproti kulturnímu domu, sídliště Jih, Dukla a další.
Redakční úprava: Karel Vodička, Jiří Lejčar