Sněmovní sociální výbor debatu o návrhu občanských demokratů, podle něhož by chudší lidé, kteří opakovaně spáchají závažné přestupky, přišli na čtvrt roku o dávky v hmotné nouzi, přerušil. Pokračovat v ní chce začátkem dubna, do té doby chtějí zákonodárci k této problematice uspořádat kulatý stůl.
Návrh Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání, když se sociálním demokratům nepodařilo prosadit jeho zamítnutí. ČSSD nadále trvá na tom, že norma situaci nevyřeší, a Roman Sklenák (ČSSD) již avizoval, že návrh na zamítnutí předlohy opět na jednání výboru přednese. »Ideově s ním zcela zásadně nesouhlasím. Myslím si, že pokud bude schválen, tak v praxi přinese opačné důsledky, než které zamýšlejí předkladatelé,« řekl.
Jan Bauer (ODS) za předkladatele normy zdůraznil, že smyslem návrhu je alespoň částečně řešit problematiku lidí, kteří žijí v blízkosti vyloučených nebo velmi komplikovaných lokalit. Jedná se podle něj především o města a obce v rámci Ústeckého a Moravskoslezského kraje. »Jsou oblasti, kde určití lidé permanentně páchají nějaké přestupky a jejich sousedé se oprávněně ptají, jak je možné, že pobírají sociální dávky,« uvedl. O příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení by měli podle předlohy přijít na tři měsíce ti, kteří se v průběhu 12 měsíců třikrát po sobě dopustí hrubého přestupku. Má jít například o opakované rušení nočního klidu, krádeže, výhrůžky nebo ublížení na zdraví. »Určitě nikdo nepřijde o dávky kvůli špatnému parkování,« řekl Bauer. Půl roku by byli bez dávek pachatelé pravomocně odsouzení k podmíněnému trestu a až rok lidé, kteří čekají na nástup do vězení.
Poslanec připomněl, že statut osoby v hmotné nouzi lze už nyní odebrat lidem, kteří si aktivně nehledají zaměstnání, a těm, kteří si neplní rodičovské povinnosti, například neposílají děti do školy. Předloha tak okruh lidí, kterým lze statut odebrat, rozšiřuje. »Návrh není koncipován jako trest, ale naopak má za cíl problematické příjemce dávek maximálně motivovat,« stojí v důvodové zprávě.
Stát by neměl být dojnou krávou
Místopředsedkyně sociálního výboru, stínová ministryně práce za KSČM Hana Aulická Jírovcová vyjádřila za klub komunistických poslanců podporu novele. »Návrh podporujeme, i když samozřejmě reaguje jenom na opravdu malou část situace, která ve strukturálně postižených krajích je,« uvedla. Situaci v těchto regionech označila za tristní, je podle ní nejvyšší čas začít ji řešit. Aulická zdůraznila, že po změně volají i starostové obcí z dotčených oblastí. »To, že se nám tyto kraje vylidňují, je jenom důsledek toho, že tady zatím nikdo tuto situaci neřešil. Mnoho občanů má život na dávkách jako životní styl, když jdou do potravinové banky, říkají, že jdou do Kauflandu. Je to nespravedlivé vůči většinové společnosti. Jestli tady chcete mít dva kraje, kde budou jen ghetta a budete tam jezdit jako na safari, tak s tím nic nedělejme,« dodala Aulická.
Místopředsedkyně sociálního výboru, stínová ministryně práce za KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí na jednání výboru uvedl, že resort potřebuje znát stanovisko Ústavního soudu. »Musíme vědět, kam z hlediska ústavnosti můžeme, a kam nemůžeme,« řekl.
Pirátka Olga Richterová označila normu za »zákon – symbol«. »Nevidím praktický přínos tohoto zákona. Dávky zabraňují tomu, aby tito lidé dopadli na úplné dno,« uvedla.
Lidovecká poslankyně Pavla Golasowská uvedla, že poslanci KDU-ČSL normu podporují. »Lidé si chodí pro dávky, pro potravinovou pomoc, jako pro něco, na co mají nárok, ale nemají žádný pocit povinnosti. Neměli bychom přispívat k tomu, aby stát byl nadále dojnou krávou,« uvedla.
Vláda ANO a ČSSD se k předloze postavila neutrálně. Ve stanovisku ale vyjádřila obavy z možného nárůstu počtu majetkových trestných činů a přestupků. Upozornila také na to, že někteří podmíněně odsouzení lidé by se ocitli v existenční nouzi a byli by na tom hůře než vězni, kterým poskytuje základní potřeby stát.