K diskusi o novele stavebního zákona

27. 12. 2019

V souvislosti novelou stavebního zákona jsem se čistě ze zájmu začetl a později zavrtal do této problematiky. Mým zájmem bylo přispět názorem do segmentu zrychlení povolování staveb pro bydlení občanům. Bohužel jsem stále více iritován tím, jaké pro společnost negativní skutečnosti odkrývám a jaké protichůdné názory a hodnocení zjišťuji. Rád bych čtenářům sdělil něco pozitivního, ale nevím, informace jsou tak rozporuplné, že je obtížné dát je do logické a pravdivé souvislosti, zvláště bez podrobné znalosti problematiky, natož do paragrafovaného znění zákona. Proto jen některá útržkovitá zjištění s vlatním komentářem k nim.

(Aktualizace 3.1.2020. Názor, že stavební zákon je šitý na míru investorům mnohokráte zaznívající v levicových médiích je potvrzen zde:)

Bydlení jako základní lidské právo bylo nadnárodně definováno už podle OSN 1948, dále v LZPS a Ženevské chartě OSN 2015. Proto kladu spíše sám sobě nepříjemné otázky. Například proč se u nás tak prudce v posledních letech zhoršuje finanční dostupnost bydlení a narůstá nedostatek bytů, když za dobu socialismu, blízko k převratu, se podažilo bytovou otázku vyřešit, či téměř vyřešit. Je vidět, že vytvořený bytový polštář vydržel dlouho, ale už se vyčerpal. Nový impulz je více než žádoucí. Společnost na pozitivní stav nenavázala a v této oblasti žila z podstaty.

Z dostupných faktů. Podle posledního sčítání 2011 máme 4,1 mil. obydlených bytů, ale současně ke stejnému datu 652 tis. bytů neobydlených! V ČR je z 80% vlastnické bydlení a s tím enormní zátěž hypotékami a dlouhodobě výrazný problém lichvy a spekulací a jen 20% bydlení nájemné. V porovnání se zahraničím udivující. V SRN bydlí v nájmu 47% a v Rakousku 43%. Čím to asi je zatím jen spekuluji. Myslím, že jsou špatně nastaveny podmínky a pravidla bydlení. Faktem je, že se nájemné bydlení nevžilo. Opět anomálie.

Ve společnosti probíhá ostrá diskuse o nedostatku bytů. Co je to za systém, který tuto anomálii umožňuje a neřeší? Odbočím. V SRN opuštěné byty v bývalé NDR přidělovali a přidělují (hlavně cizincům). A výstupy z připomínkového řízení k novele zákona v drtivé většině říkají, že nic neřeší, situaci zhorší a pomůže jen velkým developerům. A normálním malým stavebníkům a středním investorům v regionech budou dál trvat stavební řízení (papíry) pro běžný rodinný domek kolem 4 - 5 let, zatímco jeho stavba jen kolem 2,5 - 3 roky?

Proto doporučuji stranickým orgánům a zastupitelům na všech úrovních položit důraz na bydlení ve svých obcích, městech a regionech. Pro poslance pak opět se zabývat projednávanou novelou zákona, uzákoněním práva přechodného pobytu atd.

Souhrnně pak vycházet z obecných principů, že:

- Obce jsou základními garanty bytové politiky v souladu s rozvojem obce na principech dostupného bydlení ve veřejném zájmu (nikoliv podnikání).

- Kraje garantují bytovou politiku ve spojitosti se sociálními potřebami přesahující rámec obce.

- Stát garantuje legislativu, organizační podmínky a finanční prostředí k zajištění nabídky a udržitelnosti dostupného bydlení, zejména pro střední a nižší vrstvy obyvatelstva (s důrazem na využívání bytů k základnímu účelu).

- Konečně rehabilitovat bytové družstevnictví jako rovnocennou formu uspokojování bydlení (středních vrstev).

Autor: 
Josef Kovařík, místopředseda OV KSČM Písek
Zdroj: 
Vlastní + 9. zas. ÚV KSČM