Hodnocení policejní a politické reakce na incident masové vraždy v ostravské nemocnici (1/2)
Souhrnné hodnocení (11118)
Tragický incident se odehrál 10. prosince 2019 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Útočník v ten den vešel po sedmé hodině ranní (nejpozději v 7.15 hod.) do objektu nemocnice, kde si vybral čekárnu traumatologické ambulance. Tam v 7.19 hod. zahájil z bezprostřední blízkosti střelbu do lidí. Na místě nebo později následkům střelby podlehlo celkem sedm osob (čtyři muži a tři ženy), další dvě osoby byly zraněny. Akce střelce trvala do 30 sekund. Útočník poté ihned opustil objekt nemocnice a odjel v osobním voze.
Na místo se začali sjíždět příslušníci z různých bezpečnostních orgánů a místní, krajští i státní funkcionáři. Byla to tradiční ukázka toho, jak se čeští funkcionáři dokážou koncentrovat na jedno místo jenom proto, že se tam odehrálo něco „velkého“. Otázkou však je, kdo z oněch funkcionářů byl na místě opravdu užitečný a kdo svou přítomností pouze předstíral svou důležitost.
Jak mají všemožní funkcionáři postupovat v takovéto situaci? A proč u většiny funkcionářů není vhodné, aby okamžitě vyráželi na místo činu, a to ještě v době, kdy neskončila policejní operace? Odpověď tkví v tom, že zvyšující se počet funkcionářů v prostoru incidentu komplikuje v několika oblastech práci policejních orgánů. Stejně tak komplikace nastávají, když se různí funkcionáři snaží přes své podřízené úředníky aktivně a vytrvale získávat osobní přehled o situaci v místě incidentu (více dále v textu).
Postup samotné Policie ČR (PČR) nebyl zcela koordinovaný a policisté nebyli využiti nejefektivněji. Postup PČR v součinnosti s ostatními složkami či úřady a místní samosprávou pak byl v určitých ohledech až chaotický. O tom vypovídá především to, že s novináři mluvil každý, kdo měl nějakou funkci. Takto například Česká televize během 63 minut (od 8.40 do 9.43 hod.) telefonicky vyzpovídala osm různých politických a policejních funkcionářů, kteří ochotně poskytovali informace a odpovídali na otázky podle vlastních informačních kanálů. V té době nebyl pachatel stále ještě vypátrán, natož dopaden, dokonce nebyla určena ani jeho totožnost. Během takto vážného incidentu nemohou tímto způsobem státní a místní prvky postupovat (podrobnější objasnění dále v textu).
Policistům trvalo 2 hodiny a 34 minut, než zjistili totožnost pachatele. Následně byl pachatel přibližně v 10.30 hod. vypátrán a lokalizován, a to ještě za pomoci jeho matky, která policii upozornila na jeho přibližnou polohu. Útočník byl objeven u obce Děhylov „pouhých“ 5,5 km přímou čarou od objektu nemocnice, a to ve stejném osobním voze, v jakém opustil místo činu. V té době uplynuly 3 hodiny a 10 minut od střelby. Lze tento výkon považovat za úspěch PČR?
Útočník se neskrýval, neprchal, neměnil vozidla apod. V opačném případě mohl za tři hodiny ujet více než 300 km po dálnici a mimo dálnice více než 180 km. Mohl bez problémů přejet do Polska nebo na Slovensko, ale také do Rakouska. Jak Policie ČR v době pátrání řešila hraniční přechody a oznámení zahraničním partnerům?
Incident v ostravské nemocnici je ukázkou, jak se státní orgány poučily či nepoučily od posledního tragického incidentu v Uherském Brodě (únor 2015), kde rukou nepříčetného střelce zahynulo osm osob. Oba incidenty nelze úplně spojovat (stejný počátek, ale rozdílný vývoj situace), přesto by reakce státních orgánů měla vždy vycházet ze stejného propracovaného a koordinovaného systému. Takový přístup orgánů během předchozího incidentu chyběl. Avšak incident v Ostravě prokázal, že absence tohoto přístupu trvá. Jaké nedostatky byly zaznamenány v činnosti policistů a politiků?
Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného.