Ruští potravináři prosperují i přes sankce.
Za posledních pět let, kdy platí sankce USA a Evropské unie na dovoz potravin z Ruska, se ruský potravinářský export výrazně zvýšil.
V rublovém vyjádření na trojnásobek, z 517 miliard rublů na 1,57 trilionu, v dolarovém vyjádření pak zvýšení z 12,6 na 25 miliard, tedy na 1,7násobek. Konstatuje to analýza finanční společnosti FinExpertiza, kterou si objednal a zveřejnil ruský list Izvestija. Rozdíl rublového a dolarového vyjádření spočívá v oslabování rublu v posledních letech. Experti oslabování rublu považují za dobré pro zvýšení exportu, klesají ceny do dolarového spotřebitele. Avšak růst výsledku i v dolarech je pro experty znamením, že ruskému potravinovému odvětví se daří i přes sankce, které ho měly zničit.
Vede pšenice
Podle společnosti FinExpertiza největší příjem přinesl prodej obilovin (658,12 miliardy rublů), dále ryb (269 miliard) a rostlinných olejů (167,96 miliardy). Tyto tři kategorie představují asi 70 % ruského potravinového exportu.
Z obilovin se nejvíc vyváží pšenice, kterou nakupují Egypt, Turecko, Írán a Saúdská Arábie. Pokud jde o ryby, ty se vyvážejí hlavně do Jižní Koreje, Číny a Nizozemska. Tuky, rostlinné a nově i živočišné kupují Čína, Turecko, Egypt, Írán a Norsko. Analýza výslovně konstatuje, že s většinou států, kam se zemědělská produkce vyváží, udržuje Rusko dobré vztahy, i když například Saúdská Arábie, Nizozemsko a Norsko se považují za americké spojence. V obchodu však dávají přednost různorodosti a nezávislosti na jednom dovozci, jakkoli tlak největšího pěstitele obilí – USA – každý rok roste. Nicméně v posledních letech se Rusko s USA přetahují o pozici největšího pěstitele.
Zajímavé je, že při vyhlašování sankcí zaujímalo Rusko desátou pozici v exportu pšenice, nyní stabilně obsazuje druhou příčku, v jednom roce i první. Za Ruskem se ocitli tradiční vývozci pšenice Francie, Indie, Argentina, Kanada, Austrálie, Brazílie a Ukrajina. Pokud jde o ryby a oleje, tam se Rusko dostalo o dvě příčky výše a nyní zaujímá desátou pozici, přičemž se dostalo před Itálii a Belgii.
Už i masa přebytek
U všech třech největších položek potravinového exportu platí, že ruští výrobci nejprve zabezpečili vnitřní trh a až přebytky produkce uplatňují v zahraničí. Nově to platí i u masa. Vnitřní trh je jím po dlouhých letech přesycen, poptávka stagnuje, takže se daří exportu, Vrostl 9,3násobně z 2,74 miliardy rublů v roce 2013 na 25,61 miliardy loni. Hlavním kupcem se stala Ukrajina, nakupuje čtvrtinu ruského exportu, další místa zaujímají Vietnam a Írán.
Maso se ještě počátkem tohoto desetiletí dováželo, jeho dostatek z domácí výroby – ať už kuřecího, vepřového, hovězího či skopového – znamená, že se pomalu vyrovnává vývoz a dovoz potravin. Loni měl ještě převahu dovoz, proto cíl ruské zemědělské politiky stále představuje dosažení vyššího exportu než importu. Do roku 2024 má export vzrůst na 45 miliard dolarů ročně, tedy na necelý dvojnásobek. Pak by se Rusko dostalo mezi 10 největších exportérů potravin na světě.