Na téma »Česká armáda« diskutovali tento týden odborníci na 12. Valdštejnské besedě. Konala se v prostorách Jazzové sekce v pražské Valdštejnské ulici, odkud plyne její název. Ti, kteří mají vhled do života armády, vylíčili její materiálně-technický stav jako tristní a konstatovali pokles všeobecné fyzické zdatnosti populace. Politici-nevojáci mladšího věku, kteří neprošli vojenskou prezenční službou, se »přiučili« ze zkušeností starších.
»Jde nám o to, aby armáda začala konečně dělat to, co má podle zákonů dělat,« řekl v úvodu poslanec Alexander Černý (KSČM), místopředseda sněmovního výboru pro obranu. Podle zákona o ozbrojených silách ČR je jejím základním úkolem připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. »Ale Armáda ČR se dlouho vyvíjí směrem, který ne vždy odpovídá tomuto požadavku,« pokračoval poslanec Černý a předal zkušenost politika, jenž se armádní problematice věnuje dlouhou dobu: nelze vybudovat kvalitní armádu z roku na rok, nýbrž vše je nutno připravovat a provádět s dlouhodobou perspektivou. Armáda za vedení resortu Martinem Stropnickým (za ANO) měla podle něho jedinečnou příležitost mnohé udělat, což se však nestalo. Černý vidí zvyšující se rozpory v Alianci. Komunisté jsou jediní z parlamentních stran, kteří usilují o ukončení členství České republiky v NATO.
Plk. v. v. Jan Holek, jenž zastupoval nové hnutí Trikolóra, jako ještě nedávno činný voják ve velitelské pozici (odešel v roce 2015) si postěžoval především na byrokracii v armádě. Jsou to »samé kontroly, ovšem zajímá je inventarizace, dodržování pracovní doby a gender,« řekl posluchačům. Podle něho jsme »ztratili schopnost velet čemukoli nad úroveň praporu«. Celkově však odborná a fyzická připravenost vojáků, kteří jsou ve zbrani a jezdí na mise, je podle něho na špičce mezi členskými státy NATO.
Prý Potěmkinova vesnice
Jiný pohled prezentoval Zdeněk Zbytek, někdejší vysoký důstojník ČSLA, který se besedy účastnil jako nepolitik, občan-zemanovec. »Máme nebojeschopnou armádu, je to Potěmkinova vesnice,« neskrýval kritiku. Podle jeho znalostí z 32 000 tabulkových míst v armádě je jen 4000 vojáků, kteří mají zbraň a dokážou s ní zacházet. Profesionální armádu v ČR si představuje s minimálně 15 000 bojovníky, a započítáme-li i zálohy, pak s 25 000 bojeschopnými vojáky. »Armáda byla totálně zdecimována, rozkradena, vojáci si musí kupovat i ponožky,« ilustroval situaci. V kontextu toho pak prostředky vkládané do armády označil za »vyhazování do černé díry«.
Podle poslance Jiřího Kobzy (SPD), místopředsedy zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti ve Sněmovně, by armáda neměla být expedičním sborem, který slouží pro cizí zájmy. NATO se podle něho stalo »nákupním sdružením« zbraňových systémů.
Dvě procenta ano, či ne?
Rozdílné názory panovaly na propagované zvýšení výdajů na armádu na 2 % HDP. Za zvýšení investic do vojenského rozpočtu plédoval Jan Klusáček (ODS) i Luboš Fendrych (Zelení). Podle Fendrycha je nutné výdaje zvyšovat už jen s ohledem na vyšší bezpečnost v oblasti kybernetiky. Jan Hora (Piráti) zdůraznil, že není důležité, kolik se na armádu vydává, ale za co. Podle Holka i Černého také není smyslem utrácet za každou cenu, nýbrž efektivně. Vedení armády nebylo schopno utratit ani to, co bylo rozpočtováno, což nyní činí cca 1,2 % HDP, informoval Černý. Zejména za ministra Stropnického se každoročně vracely do státního rozpočtu miliardy. »Jestli dnes ministerstvo obrany neumí utratit 50-70 mld. Kč, jak chce utrácet vyšší částku?« zeptal se poslanec Černý. Má jasno - 2 % HDP na armádu by dle něho způsobila jen rozpočtové problémy.
Je třeba především definovat hrozby pro ČR v příštích 15-20 letech a tomu vše podřídit, míní Zbytek, který největší nebezpečí vidí v islámském terorismu. Klusáček to však vidí jinak – v rozkladu NATO při své východní hranici. ODS vnímá ochranný deštník NATO jako jedinou možnou budoucnost pro ČR, Zelení se nebrání spolupráci armád EU, ale »nemělo by to být v rozporu s NATO«.
Řečníci se přesto v něčem shodli: v nutnosti budovat aktivní armádní zálohy. Jejich výhodou je dobrovolné vedení k odpovědnosti a obraně vlasti. »Musíme se opřít o aktivní zálohy,« míní Hora. Všichni také nalezli shodnou řeč v nutnosti pěstovat fyzickou zdatnost zejména chlapců, neboť dle branného zákona je každý občan ve věku 18-60 let povinen v případě ohrožení bránit vlast. Někdo je pro brannou výchovu ve školách, někdo má výhrady.
Cyklus Valdštejnských besed pořádá Jazzová sekce ve spolupráci se spolkem Šance na návrat, letošní ročník je již druhý v pořadí.