KSČM je pro sociální demokraty (a samozřejmě i jiné partaje – v otázce ochrany vody dokonce nečekaně pro KDU-ČSL) už dlouhou dobu studnicí nápadů. Ať se jedná o zrušení postihu za nemoc – tedy tzv. karenční doby, během níž zaměstnanci nepobírali nemocenskou v prvních třech dnech nemoci, zdanění církevních restitucí, pětitýdenní dovolené, nebo třeba nově v oblasti předškolní výchovy. S bombastickým PR - jak už to paní ministryně tradičně dělá – představila Jana Maláčová z ČSSD, že hodlá nesmysl tzv. dětské skupiny přeměnit na jesle. Prvním poznatkem je, že přejmenování nestačí, ale to je na jinou diskusi. Nesporné je, že existence jeslí je rozhodně přínosem pro rodiče i děti. Co mi ale vadí, je pokrytecký přístup všech, kteří se tváří, že objevují Ameriku a přitom přijímají to, co KSČM říká roky.
Nejinak tomu bylo i se zmíněnými jeslemi. Ten »komunistický přežitek« se prostě musel zlikvidovat, aby po třiceti letech sociálnědemokratická ministryně přišla na to, že to nebylo tak špatné. Bravo. Tleskám! Škoda, že to trvalo tak dlouho!