Výstup potvrzuje obsah publikovaný v produktu 11108 včetně uvedené předpovědi ve vývoji této politické aféry. Ve zmíněném zpravodajském produktu s názvem „Prezident Zeman (už) neusiluje o záchranu ministra Staňka, ale vrací úder kandidátu Šmardovi“ je objasněno, proč byl Michal Šmarda (místopředseda ČSSD) od počátku kauzy ohledně postu ministra kultury tou hlavní figurkou ve hře prezidenta Miloše Zemana a proč pro prezidenta nebylo přípustné, aby se Šmarda stal členem vládního kabinetu (nejednalo se jen o post ministra kultury, ale prezident Zeman by ve vztahu ke Šmardovi postupoval stejně i v případě jiného ministerského postu).
V diskutované politické aféře se politicky kompromitovali oba hlavní představitelé vládní koalice, a to jak předseda ČSSD Jan Hamáček, tak předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Nejedná se jen o kompromitaci v rámci domácí politické scény, ale vnímavější pozorovatelé, respektive bystřejší čeští voliči mohli skrze falešné chování obou politických aktérů rozpoznat i jejich pokrytecký a podřízený přístup na poli zahraniční politiky, a to přednostně ve vztahu k Evropské unii a Severoatlantické alianci.
V případě Andreje Babiše byly již v říjnu 2017 zpracovány produkty, jejichž obsah je z větší části stále aktuální. Stejně tak jsou aktuální či již potvrzené i předpovědi v nich uvedené. Jedná se primárně o dva následující produkty:
Produkt 11057 „Povrchní fenomén Andrej Babiš a příchod usvědčujícího období“
Produkt 13031 „Mylné hodnocení politiky A. Babiše aneb Babiš jedná v naprostém souladu s politikou NATO a EU“
Vraťme se ale zpět do současného produktu, jehož cílem je doplnit hodnocení žalostné politické kauzy a objasnit chování Babiše, Hamáčka a Šmardy v jejich nejnovějších mediálních výstupech včetně jejich názorových zvratů. Všichni předvedli herecké výkony, za nimiž nedokázali plně skrýt pravé pozadí a pravý význam svých slov. Dále je cílem osvětlit, co se vlastně stalo ve vztahu k Ústavě ČR a kdo se doopravdy provinil. Ale než se pustíme do tohoto rozboru, tak si nejprve v několika bodech shrňme, co bylo potvrzeno podle předpovědi uvedené v předchozím souvisejícím dokumentu 11108.
Dílčí závěry potvrzené podle předpovědi zformulované v předchozím produktu:
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk nebyl ani chvilku hlavním subjektem politické kauzy, ale sloužil jen jako prostředek pro hru na zdrženou kvůli nejmenování Michala Šmardy jeho nástupcem.
Odpor prezidenta Zemana proti Šmardovi nebyl odpor proti ČSSD.
Příčina odporu prezidenta Zemana proti Šmardovi vycházela z osobní roviny (viz vysvětlení v produktu 11108).
Po odvolání Staňka z funkce ministra kultury přešel Zeman do druhé fáze své hry na zdrženou a odkládal jmenování Šmardy ministrem kultury.
Prezident Zeman nemohl jmenovat Šmardu ministrem, neboť by to považoval za svoji prohru (viz vysvětlení v produktu 11108).
Miloš Zeman nechtěl rozvrátit vládní koalici tvořenou hnutím ANO a ČSSD.
Zeman přesvědčil Babiše ke změně názoru.
Celá politická aféra je už několikátou takovou událostí v pořadí. Tyto události českým voličům předkládají pravdivý obraz o morálce českých politiků a o skutečném výkonu jejich politických funkcí. Tato stále ještě úplně neskončená kauza odhalila svým vývojem mnoho nedostatků na straně ČSSD a nechala znovu nahlédnout do myšlení premiéra Babiše, jenž nedokáže jednat s pravou politickou odpovědností, ale jen s politickou vypočítavostí, kdy se neustále přizpůsobuje situaci tak, aby si udržel svou pozici. Přitom mu nevadí, že si již mnohokrát nedokázal zachovat svou politickou čest. Také toto vypovídá mnohé o charakteru Andreje Babiše, který (stejně jako mnozí další politici) vidí české občany jen jako voliče.
Uvedené hodnocení však neznamená, že se v politické opozici nacházejí lepší strany či hnutí. Je to obecně úděl České republiky, v níž se od porážky nacistického režimu v Německu nacházejí politici, kteří bojují pouze o moc uvnitř ČR, ale nikoli za skutečné zájmy českých občanů jak uvnitř republiky, tak za jejími hranicemi. Všichni svou politickou činnost podřizují ve prospěch silnějších mocností, do jejichž svazku ČR v danou dobu zrovna patří.
Politická aféra ohledně (ne)jmenování Michala Šmardy ministrem kultury skončila názorovým obratem premiéra Babiše a posléze stejným názorovým obratem kandidáta Michala Šmardy. Mediálně prezentované důvody pro tyto zvraty nejsou samozřejmě pravdivé, nýbrž politicky vykalkulované a předem domluvené.
Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.