Pětice parlamentních stran – TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ODS a Piráti – si přeje, aby občané ČR, kteří pracují, studují nebo trvale žijí v zahraničí, mohli volit do Poslanecké sněmovny či prezidenta ČR i korespondenčně.
»Chování těchto stran je velmi zvláštní, probíhají totiž pravidelná pracovní jednání všech politických stran na ministerstvu vnitra k úpravě volebních zákonů. A tam tyto strany řekly, že nepředloží korespondenční volbu do doby, než ji bude řešit vláda svým návrhem. To není dobrý signál, je to trochu podraz, protože nedodržely, co slíbily,« reagoval pro náš list místopředseda ÚV KSČM, místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Grospič.
Nyní mohou při sněmovních i prezidentských volbách volit naši občané v zahraničí ve volebních místnostech zpravidla umístěných na zastupitelských úřadech. Hlasování se tam mohou účastnit buď voliči, kteří byli zapsáni do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem, anebo voliči, kteří se dostaví s voličským průkazem vystaveným příslušným obecním úřadem. Zastupitelský úřad může voliči, který je u něj zapsán ve zvláštním seznamu, rovněž vydat na žádost voličský průkaz. To však zástupcům uvedených stran nestačí.
»Možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech byla kritizována zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad (např. v USA), kam se mnohdy musel volič dostavit dvakrát, a to při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a při samotném hlasování,« odůvodňují předkladatelé svůj požadavek.
Uvádějí, že možnost volit korespondenčně je tradiční v USA, Kanadě nebo Austrálii, kde je shodou okolností silné zastoupení našich zahraničních občanů. O to méně je pro ně podle poslanců pravicové opozice přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně, bez možnosti korespondenční volby, vytváří dle jejich názoru faktické technické překážky účasti ve volbách.
Grospič: Není to zásadní problém našeho volebního řádu
»Těmto důvodům rozumím a chápu je, ale na druhou stranu nelze zapomínat, že volební právo je právem, nikoli povinností našeho volebního řádu. A pak se primárně týká občanů v ČR. Pokud je někdo vyslaný za prací do zahraničí, přístup k volebnímu právu mu není znemožněn. A pokud jde o lidi, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, ale mají státní občanství ČR, rozumím tomu, že by se to mělo nějak řešit, korespondenční volba by jim to do určité míry usnadnila, ale předložený návrh, který to upravuje, nepodporujeme,« prohlásil Grospič. Dodal, že KSČM takovou ambici nemá,
nepovažuje korespondenční volbu za základní problém našeho volebního řádu. Uvedl, že, rozhodující část voličů žije v ČR a i těm v zahraničí je umožněno volit, ústavní právo volit jim není odepřeno.
Předkladatelé nepovažují korespondenční volbu za netradiční institut, v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně 24 zemí, třeba Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko. Stejnou možnost mají občané Estonska, Litvy nebo Slovinska, a také Slovenska.
Grospič Haló novinám na podporu svého názoru řekl, že měl nedávno možnost vyměnit si zkušenosti s rakouskými kolegy. Ti do jisté míry před uvažovaným krokem varovali, nemají totiž s korespondenční volbou pozitivní zkušenosti. »To mě utvrdilo v našem postoji. KSČM říká, že tak, jak je volba prezentována, jak v některých zemích probíhá - a nyní i tento čerstvý návrh našich poslanců - neskýtá záruku, že nebude docházet k technickým komplikacím a také k volebním podvodům,« uvedl s tím, že komunisté v této fázi rozhodně nebudou korespondenční volbu podporovat. Kdyby korespondenční volba skýtala záruky, že nedojde k podvodům s volebními lístky a k problémům, které třeba zažilo Rakousku, možná by nebyli tak rezolutní.