Na rovinu řečeno, před každým „sportovním svátkem“ je větší intenzita diskuse o problému používání nepovolených látek. Letos před olympiádou v Riu je tomu nejen stejně, ale ještě o něco navíc, vzhledem k rozhodnutí o kolektivní vině a vyřazení soupeřů z Ruské federace. Používání látek, které slouží ke zvýšení výkonů sportovců, znají téměř všechny sporty. Od sportů, které vyžadují zvýšení rychlosti, síly či vytrvalosti /lehká atletika, cyklistika, lyžování, vzpírání atd./, až po sporty, kde by se doping prakticky nečekal – protože vyžadují pravý opak – absolutní „zklidnění“ organismu /sportovní střelba, lukostřelba, atd./. Je to problém mužů i žen, a dokonce doping byl prokázán i sportovcům v „uvozovkách“ – například dostihovým koním!
Některé zprávy i oficiální dokumenty odpovědných institucí a organizací zabývajících se dopingem se ale jen hemží naprosto protichůdnými informacemi - právě v současné době jsme toho svědky. Přístup je totiž tak rozličný, že v mnohém často připomíná nepříliš povedené „silvestrovské“ estrády. Uvedu několik drobných příkladů, na olympiádu do Ria pocestuje jako největší soupeř jamajského sprintera Bolta americký sprinter Justin Gatlin (2 x usvědčený z používání dopingu – 2001: amfetamin, resp. 2006: testosteron) – mezi svými distancemi se stačil sprinter USA stát v roce 2004 olympijským vítězem her v Athénách. Světový rekord 9,77 sec. byl Gatlinovi anulován, zlato z LOH a dvě sprinterská zlata z mistrovství světa (2005) mu zůstaly.
Sám Usain Bolt se stal „jediným spravedlivým“ a poměrně ostře odsoudil především ruské atlety za neadresné „kolektivní provinění“, přitom je stále ještě vlastníkem zlaté olympijské medaile ze štafety 4x100 m v Pekingu, kde byl prokázán doping prvního člena jamajské štafety Nesty Cartera /metylhexanamin/. Carterovi údajně hrozí jen napomenutí, protože zakázaná látka byla zařazena na seznam nepovolených prostředků až v roce 2010, s Nestou Carterem ale získala i zlato na ZOH v Londýně. Přitom největší soupeř Jamajčanů sprinterské kvarteto USA bylo v Londýně diskvalifikováno a byly mu odebrány stříbrné medaile za prokázaný doping Tysona Gaye, stejný Gay ale na letošní olympiádu znovu cestuje. Boltova jistě správná slova“ …„chceme čistý sport“… obletěla svět, přestože jeho jiný „štafetový spolubojovník“ Asafa Powell byl již také usvědčen z dopingu, dokonce na jamajském šampionátu 2013, přesto štafetové zlato na 4 x 100 m s Boltem získal již na MS v Pekingu (2015) a do Ria také cestuje.
Nominačních paradoxů pod záštitou boje proti dopingu specializovaných světových komisí, jakou je např. komise Světové antidopingové agentury WADA, je mnohem více. Čínská chodkyně Liou Chung, loňská mistryně světa v chůzi na 20 km, přišla sice o loňský titul /pozitivně testována na hygenamine/, ale udělený trest jí vypršel 13. července a do Ria tak může. Na rozdíl například od světové rekordmanky ve skoku o tyči Jeleny Isinbajevové, které doping prokázán nikdy nebyl, ale vztahuje se na ni kolektivní trest pro ruské atlety – „padni komu padni“.
A tak, abychom si uvědomili, o co jde, tak skončím drobnou ilustraci naprostého „absurdistánu“ v rozhodování „ctihodných sportovních institucí“, jistě vůbec nezasažených honbou za penězi a lobbingem především v „královně sportů“ - lehké atletice, a to letmým pohledem do tabulky platných světových rekordů: Světový rekord ve vrhu koulí v hale i na dráze (venku) drží koulař USA Randy Barnes výkonem 22,66 resp. 23,12 m. Olympijský vítěz 1996 z LOH v Atlantě byl 2x diskvalifikován za doping. Poprvé na tři roky (1990-1992: testosteron), následně roku 1998: androstendiol - byl diskvalifikován již doživotně. Jeho světové rekordy stále platí – vytvořil je v roce 1990.