Evropská unie se balkanizuje

30. 3. 2019

Místní elity se stále více spoléhají na podporu vnějších velmocí ve vzájemných sporech a k posílení legitimity vůči eurobyrokracii.

V dnešní EU se hašteřivé místní elity spoléhají na podporu globálních velmocí. Evropa je rozdělená v boji rivalitních frakcí, napsal bulharský antropolog Ivajlo Dičev.

Balkán se stal metaforou pro nekonečné spory a fragmentaci díky vývoji těsně před první světovou válkou. Místní elity jen málo zastupovaly zájmy svých voličů, ale snažily se o konsolidaci svého vlivu. A hlavním zdrojem, který využívaly, bylo spoléhání se na podporu velmocí – Rumunsko na Francii, Srbové a Bulhaři zase na Rusko, Řekové a Turci na Británii a Chorvaté s Bosňáky na Rakousko.

Za studené války tento trend do určité míry pokračoval a po jejím skončení se na území Balkánu koncentrovalo nejvíce hranic na jednu čtvereční míli, píše dále autor. Konflikty mezi těmito geopolitickými sponzory vedly k regionálnímu napětí, dokonce k válkám. A co bylo účelem takové absurdní fragmentace, která znemožňovala Balkánu prosperující rozvoj ve společném hospodářském prostoru? Dávala legitimitu místním elitám v jejich vzájemném soupeření.

Dičev nabízí pohled na současnou EU prostřednictvím takové „balkanizační“ perspektivy. Debaty současnosti mezi levicí a pravicí, konzervativci a liberály, jak se zdá, otevírají prostor pro střet globálních velmocí, píše. Národní elity se začaly spoléhat na podporu zahraničních zemí, podobně jako na Balkáně v minulosti. Jenže ve srovnání s érou studené války, dnešní velmoci se proměňují a nejsou stabilní.

Spojené státy se Evropě vzdalují, což začalo za Baracka Obamy a nyní pokračuje za Donalda Trumpa nepřátelského k EU, a to vedlo Německo a Francii začít plánovat EU bez vojenské podpory USA. Zatím ale země jako Polsko stojí pevně za USA a podporují otevřeně protievropskou politiku Washingtonu.

Ještě větším šokem je podle autora flirtování pravicových stran, počínaje Itálií a konče Estonskem, s Putinovým Ruskem. Někteří místní politici jsou proti sankcím, jiní doufají v levný plyn nebo stavbu jaderné elektrárny. A konečně další jako Marine Le Penová, Matteo Salvini nebo Volen Siderov přijímají pro svoje strany ruské financování.

Americká a ruská podpora si je podobná, ale není zaměnitelná. Polští populisté se asi těžko budou opírat o Putina, bulharští socialisté zase dost těžko o Trumpa. Všichni mají ale společné jedno: jsou klienty zahraničních velmocí v boji proti svým oponentům v EU. A to je přesně strategií balkánských zemí před více než sto lety.

Novým hráčem dnešního světa je Čína, jejíž moc roste a proniká do evropské ekonomiky. Nová Hedvábná stezka je vyvrcholením tohoto procesu. Naposledy se k této čínské iniciativě přidala Itálie, před ní Řecko a také východní Evropa má na projektu zájem. Jde jenom o ekonomický pragmatismus? Nebo se tito politici snaží o posílení své legitimity prostřednictvím mocného spojence proti evropské byrokracii? Kontinent, který byl centrem světa, se bohužel rozdělil díky sporům rivalitních sil a vnějších velmocí. Z dějin dobře víme, kam balkanizace vedla.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Zdroj: http://casopisargument.cz/2019/03/30/evropska-unie-se-balkanizuje/

Autor: 
VSa
Zdroj: 
http://casopisargument.cz