Evropské volby jsou pro některé mladé komunisty příležitostí hovořit o socialismu a komunismu jako o alternativě ke kapitalismu, která se nevylučuje s demokracií. Naopak. Co si o tom myslet? A proč je užitečné si v této souvislosti připomenout Rosu Luxemburgovou, od jejíhož zavraždění letos uplynulo 100 let?
Komunistická strana Čech a Moravy se ve svých programových dokumentech hlásí k tomu, že jejím základním cílem je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů a společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.
Jde o vyčerpávající výčet, který vzbuzuje celou řadu otázek. Jak by taková společnost konkrétně vypadala a jakým způsobem by fungovala? Jsou její jednotlivé charakteristiky vůbec slučitelné? Jakou roli by v ní hrál trh a soukromé vlastnictví? A hlavně: jak se k ní dopracovat?
Komunisté chtějí svého cíle dosáhnout demokratickou cestou a odmítají "takovou praxi, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti". Přesto je socialismus a způsob jeho dosažení zahalený v mlze. Demokratickou cestu k němu, jeho demokratické fungování i demokracii jako takovou si leckdo může vykládat různě a schovat se pod ní dá ledacos.
Věc je o to aktuálnější, že v KSČM se pomalu objevuje a postupně se prosazuje nová generace lidí, která se o socialismu a alternativách ke kapitalismu nebojí mluvit. Dokladem toho je i kandidátka komunistů a dalších levicových subjektů pod názvem "KSČM – Česká levice společně" v evropských volbách, kde na prvních třech místech není nikdo nad 40 let a v první desítce jsou pouze čtyři kandidáti starší.
Více v článku na Tiscali.cz - https://zpravy.tiscali.cz/kdyz-komuniste-znovu-mluvi-o-prekonani-kapital...