Při rozvodu je dobré, když se oba partneři dohodnou. Lisabonská smlouva takovou dohodu předpokládá. V případě Velké Británie znamená tzv. tvrdý Brexit pouze dvě záležitosti: 1. obchod se bude řídit podmínkami danými WTO a za 2. i nadále budou v Británii platit zákony přijaté v době jejího členství v EU.
Šestisetstránkový dokument o Brexitu pod stůl rozhodně nepadne. Dolní komora britského parlamentu svým včerejším hlasováním řekla, co nechce. To, co chce a na čem je schopna se domluvit, musí teprve v nejbližší době specifikovat.
Vše ostatní je záležitostí vzájemné dohody, bez ohledu na to, kdo bude v Británii vládnout. V sociální oblasti a podmínkách pobytu Britů v EU a občanů EU v Británii budou jistě jednání, jde totiž o 4 milióny lidí, což představuje bezmála 1 % aktivního obyvatelstva EU. V otázce Severního Irska by se po přijetí projednané smlouvy o Brexitu v dolní komoře britského parlamentu muselo stejně dále jednat.
Zástupce Evropské komise Michel Barnier je znám jako vynikající vyjednavač. Na dojednání základních věcí zbývá 10 týdnů. Z odmítnuté dohody o Brexitu takřka jistě bude přijatá větší část beze změny. Jde o volný obchod, sektorovou spolupráci, oblast energetiky, spolupráci policie a soudů, dále o obranu i o koordinaci zahraniční politiky. Nepředpokládám, že se v této krátké době podaří změnit něco zásadního, včetně kontroverzní otázky hranic v Irsku. Konec světa se tedy nekoná.