Také se opřela do obnovitelných zdrojů. Podle ní potřebují neskutečné dotace a zdeformovaly ceny v energetice. Také se kriticky postavila k „liberalizaci“ energetických zdrojů, která podle ní nepřinesla větší zabezpečení dodávek ani další pokles cen po úvodním skoku.
Jan Skopeček se na energetiku díval pohledem ekonoma. Podle Skopečka bylo rozhodnutí Angely Merkelové skoncovat s jadernou energií povýšením enviromentálního aktivismu nad racionální uvažování. A dodal, že čím déle se budeme stavět k jaderné energii zády, tím více budeme ztrácet know-how s ní spojené.
Jako poslední hovořil politický analytik Štěpán Kotrba s příspěvkem „Odkud ta roura vede?“ To hned vysvětlil: „Vede z východu na západ. Ne naopak.“ A dodal, že zatím všichni hovořili o mírových podmínkách. „Když se někdo rozhodne, že ten kohout na tý rouře zavře, tak svítit nebudete,“ pohrozil analytik. A dodal, že zdroje jsou všude, jen ne na územích, která ovládáme. Hned ze začátku zmínil německý pojem Lebensraum neboli životní prostor a ukázal, jak se kdysi rozděloval svět. Po exkurzi do historie geostrategického uvažování ukázal mapy, kde se nachází ropa a plyn. Převážně v Rusku, zhodnotil. „Rusko není nepřítel, pokud obchoduje. Ale nedej bože. aby obchodovat přestalo. Pak je to medvěd, kterého není třeba rozzlobit,“ prohlásil. A dodal, že pokud bude Rusko chtít, může otočit směr, kam bude plyn proudit, protože Čína zoufale hledá zdroje energie. „Tak se nám může stát, že budeme bez tepla, bez polystyrenu na zateplení, bez akrylátových barviček, abysme si mohli vymalovat, bez světla a další si dovedeme představit,“ popsal katastrofický scénář. Vzkaz Západu je prý jasný, Rusko má možnost prodat své zdroje i jinde. A dodal, že my máme stejné zájmy jen s částí Evropské unie.