V našem státě je nekomunistů hodně. Nesporně většina. Nejvíc jich přibylo po změně ve vedení země. Někteří pochopili, že zůstat u komunistů už pro ně nebude přínosné. Jsou však ještě lidé, kteří pamatují jejich aktivity, iniciativy a „zásady“. Komunistů, myslím organizovaných u KSČM, naopak postupně ubylo. Je to vidět právě v době, kdy budou volby do místních zastupitelstev. Přibývají proto na kandidátkách strany ti s označením BPP – bez politické příslušnosti.
Zpět k nekomunistům. Jsou mezi nimi i takoví, kteří když kandidují na jakoukoliv funkci, hrdě o sobě prohlašují: „Nikdy jsem nebyl komunistou!“. Právě nad tím jsem se zamyslel. Co mi tím chtějí říct? Vzpomněl jsem si na několik případů z dob minulých. Šlo o lidi, kteří i opakovaně podávali přihlášku do komunistické strany. Organizace ale jejich přihlášku nepřijala. Proč? Důvody byly různé, souhrnně se dají vyjádřit jakýmsi klišé, že nesplňovali požadavky na členy strany. Když se to pak specifikovalo, ukázalo se, že někteří dělali ostudu nemírným pitím alkoholu, jiní svou pověstí flákače v zaměstnání, stáli mimo dění ve svém okolí, neúčastnili se společných akcí v bydlišti. Teď jsou na to hrdi. Podobně jako potrestaní za manko v obchodě nebo jinak zpronevěřené peníze, které jim byly svěřeny (ani dnes by jim to neprošlo, hlavně když jde jen o malé částky). Ti se zase prohlašují za bojovníky proti komunismu. Je to tak, že se starali jen o sebe, sousedům se šklebili, když vyrukovali v sobotu v montérkách a zkrášlovali svoje okolí. Nikam nelezli a všechno vedle jim bylo jedno. Doba se změnila a dnes chtějí v získaných funkcich usilovat o naše lepší příští? Já tomu příliš nevěřím. Není jich většina, ale za to jsou dravější v úsilí za lepší pořadí na kandidátce.
Jak se dívat na ty nekomunisty, kteří jsou na našich dnešních kandidátkách – kandidátkách KSČM? Být organizovaný v komunistické straně je nevděčné, často i nebezpečné. Hrozí často možná ztráta zaměstnání, dokonce i omezení možností jejich dětí a kdovíco ještě. Jak se přesto dostali na kandidátky KSČM? V žádném případě to není tak, že by se houfem hlásili o práci v zastupitelstvu (tedy do kandidátky). Dá to dost přesvědčování a přemlouvání. Jak v minulosti stranická organizace řešila koho k sobě nevzít, tak dnes hodnotí, kdo vhodný k práci a spolupráci v zastupitelstvu je. Nejsou to organizovaní komunisté, ale víme, jak přemýšlí, co umí a co jsou ochotni pro společnost (město, obci) udělat. A musíme ocenit, že jdou s kůží na trh! Staří členové strany logicky ubývají (a to je v některých kruzích toužebně sledováno). Proto chtějí za sebe „zacvičit“ nástupce, kteří by pokračovali v jejich šlépějích. Dejme jim šanci!