Agentura EXANPRO přináší závěry analytické práce ve světle dalších informací. Byli příslušníci ruské GRU v Salisbury a provedli útok nervově paralytickou látkou proti Skripalovi a jeho dceři? Odpovědi shrnuje takto:
Souhrnné hodnocení (12048)
Kauza s bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby GRU/GU* a bývalým dvojitým agentem* v jedné osobě Sergejem Skripalem se neustále vyvíjí. Britské úřady jakoby z rukávu tahají pomyslná protiruská „esa“, která si tam před kauzou uložily a postupně je v rámci vyšetřování dávkují veřejnosti vždy ve spojení s nějakou významnou událostí ve světě.
Skripal a jeho dcera Julie se stali oběťmi údajného chemického útoku, během kterého byla podle britských úřadů použita nervově paralytická látka řady Novičok. Útok se měl odehrát v Jihozápadní Anglii ve městě Salisbury dne 4. března 2018. K rozebíranému případu již bylo zpracováno devět zpravodajských produktů, jejichž odkazy jsou uvedeny na konci dokumentu.
Pokud se má veřejnost v této kauze a v dění kolem ní dobře orientovat a odlišit účelový klam od pravdy, musí správně oddělit fakta od přidaných položek v podobě zpravodajských vycpávek* a zpravodajských historek*.
Se zveřejněním nejaktuálnějších informací v kauze „Skripal“ spojených se dvěma podezřelými Rusy pohybujícími se v inkriminovanou dobu ve městě Salisbury včetně jejich výpovědi v ruských médiích existují nyní tři základní otázky, které je nutné rozluštit pro pochopení celé situace ohledně vyšetřovaného incidentu.
Tři základní otázky jsou následující:
§ A) Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?
§ B) Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?
§ C) Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)
Výše položené otázky by měly být zformulovány na úrovni národní vlády jako zpravodajské požadavky* a předloženy jako úkol přednostně Vojenskému zpravodajství* (název české vojenské zpravodajské služby). Jedná se o běžný postup mezi vládou a jí řízenými zpravodajskými službami*, kdy vláda potřebuje určité odpovědi do svého rozhodovacího procesu – v tomto případě takové odpovědi, aby se dokázala rozhodnout, jak bude k incidentu vystupovat na mezinárodní scéně.
Avšak v České republice popsaný vztah mezi národní vládou a zpravodajskými službami neexistuje, neboť česká vláda se primárně řídí závěry cizích mocností, jimž se snaží loajálně podřídit. Členové vládního kabinetu ani nechtějí v těchto směrech vlastní služby využívat, protože se obávají právě toho, aby služby nepřišly s odlišnými závěry, než jaké jim prezentují politici západních zemí.
Podívejme se nyní na odpovědi s analytickým odůvodněním, tedy na obsah, který česká vláda rezolutně odmítá, aniž by ho prostudovala.
Základní otázky ve formě zpravodajských požadavků vytvořených zadavatelem a předaných zpravodajské agentuře k nalezení odpovědí jsou zpravodajskými analytiky* rozebrány na specifické informační požadavky* (každý hlavní zpravodajský požadavek vždy na několik informačních požadavků čili podotázek). Naplňování specifických informačních požadavků napomáhá s utvářením odpovědi (závěru) pro každý jednotlivý základní zpravodajský požadavek.
Tento produkt je ale reálným zpravodajským výstupem*, nikoli odborným výkladem z kategorie zpravodajské nauky. Soustředíme se tedy na závěry k jednotlivým otázkám a jejich analytické zdůvodnění.
OTÁZKA – A
Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?
ODPOVĚĎ
ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.
Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).
Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.
ZDŮVODNĚNÍ
Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem tří produktů: 12049 (díl 1), 12050 (díl 2) a 12051 (díl 3).
Jako upoutávku na tři produkty s podrobným zdůvodněním závěru k otázce A předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza*:
§ Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů.
§ Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání).
§ Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany.
§ Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení.
§ Reakce ruského prezidenta.
OTÁZKA – B
Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?
ODPOVĚĎ
NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.
Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).
Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.
ZDŮVODNĚNÍ
Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12052 „Zdůvodnění závěru o možnosti provedení chemického útoku proti Skripalovi ze strany Rusů“ (v procesu úprav).
Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce B předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:
§ Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí.
§ Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu.
§ Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury.
§ Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti.
§ Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“).
OTÁZKA – C
Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)
ODPOVĚĎ
V tomto případě se nejedná o odpověď typu ANO/NE, ale o stanovení důvodu (motivu) s určitými možnostmi:
Návštěva Salisbury byla pracovní záležitostí (základní motiv), jejímž cílem nebylo někoho eliminovat, ale provést jednu z následujících aktivit (konkrétní důvod návštěvy):
§ Dostavit se na schůzku vyžádanou Skripalem (nejasný důvod žádosti).
§ Převzít od Skripala požadované informace a/nebo předat instrukce pro jeho další činnost.
§ Prověřit stav Skripala (např. po přerušení kontaktu s ním).
Pravděpodobnost provedení nebo snahy provést jednu z uvedených aktivit jako důvodu k návštěvě Salisbury: číselně ≈ 60 %, slovně = pravděpodobné.
Závěru je přiřazena nízká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).
Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.
ZDŮVODNĚNÍ
Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12053 „Zdůvodnění závěru o motivu příslušníků GRU k návštěvě Salisbury“ (v procesu úprav).
Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce C předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:
§ Jaké znalosti z prostředí GRU si Skripal mohl přivést do Británie.
§ Jaké možnosti měl Skripal během svého života v Británii (komu mohl prospět a komu mohl uškodit).
§ Jakou činnost vykonával Skripal v Británii a proč pravidelně navštěvoval ruskou ambasádu v Londýně.
Zpravodajské produkty související s problematikou kauzy ohledně Sergeje Skripala a se zavádějícími výstupy v médiích:
§ Produkt 12036 „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana“
§ Produkt 13039 „Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty (1)“
§ Produkt 13040 „Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty (2)“
§ Produkt 12039 „Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako nepovedená operace pod falešnou vlajkou“
§ Produkt 12040 „Britské úřady potvrdily podezřelou hru s existencí Sergeje a Julie Skripalových“
§ Produkt 12041 „Způsob a obsah rozpačitého vyjádření Julie Skripalové prohlubuje podezření o hře britských úřadů s osudem Skripalových”
§ Produkt 12042 „Spojení incidentu v anglickém Salisbury se Sýrií jako podpora protiruského obvinění z používání chemických látek a jako podpora USA v tažení na Blízkém východě“
§ Produkt 12046 „Čeští novináři píší o Skripalově stopě v ČR a opět dokládají svou základní neznalost o práci zpravodajských služeb (1/2)”
§ Produkt 12047 „Čeští novináři píší o Skripalově stopě v ČR a opět dokládají svou základní neznalost o práci zpravodajských služeb (2/2)”