Evropskou unii je potřeba reformovat

Přetiskujeme rozhovor Vojtěcha Filipa, místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy ÚV KSČM, který byl uveřejněn v čínském tisku včetně centrálního orgánu ÚV KS Číny Žen-min ž'-pao

Evropskou unii je potřeba reformovat

Před několika dny se stala velká událost v Evropě ­ vystoupení Anglie z EU. Jaký je podle vás důvod, že situace takto dopadla? A proč si Angličané vybrali vystoupení z EU?

Děkuji za otázku, navíc otázku správně položenou. Protože ve skutečnosti vystoupila Anglie, nikoliv Velká Británie. A to říkám s ohledem na stanovisko Skotska a Irska. Takže pravděpodobně dojde k tomu, že se bude chtít Skotsko a Irsko osamostatnit a samostatně vstoupit do EU. Znamená to, že Anglie bude ostrovní zemí, která bude muset bilaterálním způsobem vyjednávat s ostatními zeměmi, a to včetně EU. Co k tomu ještě asi nikdo neřekl, ohrožuje to její příští setrvání v Radě bezpečnosti OSN, protože pokud by Evropa měla být zastoupena jedním státem, nebo Evropa měla být zastoupena jednou zemí v Radě bezpečnosti, tak to Velká Británie už nebude. Ale to je úvaha spíše do mezinárodní politiky.

Pokud jde o ekonomické záležitosti, jsem přesvědčen, že Anglie bude po určitém čase stále silnou ekonomikou, i když nebude asi už pátou ekonomikou světa. Co je podstatné, že to oslabení EU bude nejen dočasné, protože EU bude muset hledat novou smlouvu místo Lisabonu, protože Lisabon tím v podstatě přestává platit.

Přetiskujeme rozhovor Vojtěcha Filipa, místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy ÚV KSČM, který byl uveřejněn v čínském tisku včetně centrálního orgánu ÚV KS Číny Žen-min ž'-pao

Evropskou unii je potřeba reformovat

Před několika dny se stala velká událost v Evropě ­ vystoupení Anglie z EU. Jaký je podle vás důvod, že situace takto dopadla? A proč si Angličané vybrali vystoupení z EU?

Děkuji za otázku, navíc otázku správně položenou. Protože ve skutečnosti vystoupila Anglie, nikoliv Velká Británie. A to říkám s ohledem na stanovisko Skotska a Irska. Takže pravděpodobně dojde k tomu, že se bude chtít Skotsko a Irsko osamostatnit a samostatně vstoupit do EU. Znamená to, že Anglie bude ostrovní zemí, která bude muset bilaterálním způsobem vyjednávat s ostatními zeměmi, a to včetně EU. Co k tomu ještě asi nikdo neřekl, ohrožuje to její příští setrvání v Radě bezpečnosti OSN, protože pokud by Evropa měla být zastoupena jedním státem, nebo Evropa měla být zastoupena jednou zemí v Radě bezpečnosti, tak to Velká Británie už nebude. Ale to je úvaha spíše do mezinárodní politiky.

Pokud jde o ekonomické záležitosti, jsem přesvědčen, že Anglie bude po určitém čase stále silnou ekonomikou, i když nebude asi už pátou ekonomikou světa. Co je podstatné, že to oslabení EU bude nejen dočasné, protože EU bude muset hledat novou smlouvu místo Lisabonu, protože Lisabon tím v podstatě přestává platit.

Jaký dopad to může mít na EU a ČR?

Doufám, že na ČR to bude mít dopad minimální, protože už od roku 2013, od volby prezidenta Miloše Zemana, se snažíme jako ČR o zahraniční politiku vedenou všemi směry, nesoustředěnou pouze na EU, i když je dnes rozhodující ten náš obchod s EU. Ale my chceme, a taky to praktickými kroky dokazujeme, že navazujeme nové vztahy s ČLR, nové vztahy na severu Afriky, vynutili jsme si změnu našeho postoje např. vůči ruským sankcím v době jejich vzniku v roce 2014. A podle našeho názoru je důležité, aby tato politika, zahraniční politika všemi směry, tedy nejen na západ, ale i na východ, příp. na jih či sever dál platila.

Já jsem viděl, že hnutí Úsvit podalo návrh referenda o vystoupení ČR z EU. Myslíte si, že se v ČR také bude konat referendum o vystoupení z EU?

Pokud bude Evropská komise pracovat stále takto nekompetentně a urážet občany jednotlivých zemí, tak nevím, jestli vůbec bude z čeho vystupovat, protože nás může řada zemí, které už zákon o referendu mají, předběhnout.

Souhlasíte, že scénář brexit znamená, že EU je v krizi? Jak vidíte budoucnost EU?

Ano, současný byrokratický model EU v krizi je. Ale ve sjednocované Evropě je postup, společný postup evropských zemí, a ten v krizi není, ten je dán, neboť existují společné zájmy Evropy, a jsou výrazně odlišné např. od zájmů USA. My jako Evropa jsme státy, které mají vysokou úroveň technologie, k tomu přiměřenou vynikající dělbu práce, a samozřejmě sháníme pro naši výrobu, pro naše občany dostatek energie, dostatek surovin, a svým způsobem tedy komunikujeme s těmi státy, se kterými můžeme obchodovat, jak se surovinami, tak s naší technologií. A v tomto ohledu Evropa má bytostný zájem, aby se emancipovala, a to nemusí být na současném modelu EU, může to být na jiném modelu, například tak, jak vypadá Rada Evropy nebo jiné, nikoliv nadvládní, ale mezivládní organizace.

Myslíte si, že EU je třeba reformovat, a pokud ano, jak?

V každém případě je potřeba ji reformovat a již jsem naznačil, že ta reforma by měla směřovat do větší míry konsenzu a jeho hledání, tzn. do formy mezivládní organizace, která by to sjednocování toho postupu řešila větší mírou sociability jednotlivých národních orgánů, vyšší mírou rozhodování na úrovni národních parlamentů, a samozřejmě i vyšší mírou koordinace kroků na formátu, který by byl novou smlouvou utvořen.

Ještě jedna důležitá otázka. V posledních měsících se udála jedna událost, která souvisí také s Čínou, že Filipíny podaly arbitráž o Jihočínské moře. Jaký vy máte názor na tuto událost?

Já jsem přesvědčen, že v tomto ohledu návrh na arbitráž je výrazně předčasná, je mimo rámec mezinárodního práva a svým způsobem narušuje i to, o co Filipíny v minulosti usilovaly, tzn. o jednotný postup všech zemí, které svým způsobem jsou hraničními zeměmi Jihočínského moře. A jestliže na jednu stranu říkají, že se nenechají rozbít, ten společný postup ASEANu, tak nemohou sami navrhovat bilaterální postup, který nota bene ještě odporuje mezinárodnímu právu. V tomto ohledu mi jejich postoj není jasný a postup ČLR považuji za adekvátní, to znamená, že takovou arbitráž nemohou uznat.

Poslední otázka. Vztah mezi ČR a ČLR je nejlepší v historii, jak můžeme pokračovat tímto směrem? A na co musíme dávat pozor, jaký problém vidíte v tomto vývoji?

Já jsem rád, že jsme dospěli k novému vrcholu vzájemných vztahů, když takové vztahy tady již byly, protože například vývoj v 50. letech a počátkem 60. let byl v česko­čínských vtazích velice pozitivní, ale pokud jde o samostatnou ČR, skutečně jsme nikdy takový rozvoj vzájemných vztahů jako teď nezažili. Musíme dávat pozor, abychom to nezaložili pouze na ekonomických vazbách, je třeba podporovat vazby i mezilidské, a to samozřejmě předpokládá, že bude pro vaše turisty u nás dostatek příležitostí a pro naše turisty v ČLR také.

Ale v čem já vidím velký význam, je návrat k většímu počtu výměn studentů na univerzitách, ale například i společný záměr ve středním odborném školství, protože příští investice, které bude mít ČLR u nás anebo ČR či naše podnikatelské subjekty v ČLR, bude vyžadovat společně vychovávaný pracovní kolektiv, a v tomto ohledu si myslím, že tady jsme zatím udělali málo kroků, v té výměně studentů a rozvoji středního odborného vzdělávání v obou zemích. Tady si myslím, že to bude velmi důležité. Co není možné zanedbávat, je i kulturní výměna, abychom si jako národy, které jsou od sebe přece jen několik tisíc kilometrů vzdálené, lépe rozuměly.

Doufám, že na ČR to bude mít dopad minimální, protože už od roku 2013, od volby prezidenta Miloše Zemana, se snažíme jako ČR o zahraniční politiku vedenou všemi směry, nesoustředěnou pouze na EU, i když je dnes rozhodující ten náš obchod s EU. Ale my chceme, a taky to praktickými kroky dokazujeme, že navazujeme nové vztahy s ČLR, nové vztahy na severu Afriky, vynutili jsme si změnu našeho postoje např. vůči ruským sankcím v době jejich vzniku v roce 2014. A podle našeho názoru je důležité, aby tato politika, zahraniční politika všemi směry, tedy nejen na západ, ale i na východ, příp. na jih či sever dál platila.

Já jsem viděl, že hnutí Úsvit podalo návrh referenda o vystoupení ČR z EU. Myslíte si, že se v ČR také bude konat referendum o vystoupení z EU?

Pokud bude Evropská komise pracovat stále takto nekompetentně a urážet občany jednotlivých zemí, tak nevím, jestli vůbec bude z čeho vystupovat, protože nás může řada zemí, které už zákon o referendu mají, předběhnout.

Souhlasíte, že scénář brexit znamená, že EU je v krizi? Jak vidíte budoucnost EU?

Ano, současný byrokratický model EU v krizi je. Ale ve sjednocované Evropě je postup, společný postup evropských zemí, a ten v krizi není, ten je dán, neboť existují společné zájmy Evropy, a jsou výrazně odlišné např. od zájmů USA. My jako Evropa jsme státy, které mají vysokou úroveň technologie, k tomu přiměřenou vynikající dělbu práce, a samozřejmě sháníme pro naši výrobu, pro naše občany dostatek energie, dostatek surovin, a svým způsobem tedy komunikujeme s těmi státy, se kterými můžeme obchodovat, jak se surovinami, tak s naší technologií. A v tomto ohledu Evropa má bytostný zájem, aby se emancipovala, a to nemusí být na současném modelu EU, může to být na jiném modelu, například tak, jak vypadá Rada Evropy nebo jiné, nikoliv nadvládní, ale mezivládní organizace.

Myslíte si, že EU je třeba reformovat, a pokud ano, jak?

V každém případě je potřeba ji reformovat a již jsem naznačil, že ta reforma by měla směřovat do větší míry konsenzu a jeho hledání, tzn. do formy mezivládní organizace, která by to sjednocování toho postupu řešila větší mírou sociability jednotlivých národních orgánů, vyšší mírou rozhodování na úrovni národních parlamentů, a samozřejmě i vyšší mírou koordinace kroků na formátu, který by byl novou smlouvou utvořen.

Ještě jedna důležitá otázka. V posledních měsících se udála jedna událost, která souvisí také s Čínou, že Filipíny podaly arbitráž o Jihočínské moře. Jaký vy máte názor na tuto událost?

Já jsem přesvědčen, že v tomto ohledu návrh na arbitráž je výrazně předčasná, je mimo rámec mezinárodního práva a svým způsobem narušuje i to, o co Filipíny v minulosti usilovaly, tzn. o jednotný postup všech zemí, které svým způsobem jsou hraničními zeměmi Jihočínského moře. A jestliže na jednu stranu říkají, že se nenechají rozbít, ten společný postup ASEANu, tak nemohou sami navrhovat bilaterální postup, který nota bene ještě odporuje mezinárodnímu právu. V tomto ohledu mi jejich postoj není jasný a postup ČLR považuji za adekvátní, to znamená, že takovou arbitráž nemohou uznat.

Poslední otázka. Vztah mezi ČR a ČLR je nejlepší v historii, jak můžeme pokračovat tímto směrem? A na co musíme dávat pozor, jaký problém vidíte v tomto vývoji?

Já jsem rád, že jsme dospěli k novému vrcholu vzájemných vztahů, když takové vztahy tady již byly, protože například vývoj v 50. letech a počátkem 60. let byl v česko­čínských vtazích velice pozitivní, ale pokud jde o samostatnou ČR, skutečně jsme nikdy takový rozvoj vzájemných vztahů jako teď nezažili. Musíme dávat pozor, abychom to nezaložili pouze na ekonomických vazbách, je třeba podporovat vazby i mezilidské, a to samozřejmě předpokládá, že bude pro vaše turisty u nás dostatek příležitostí a pro naše turisty v ČLR také.

Ale v čem já vidím velký význam, je návrat k většímu počtu výměn studentů na univerzitách, ale například i společný záměr ve středním odborném školství, protože příští investice, které bude mít ČLR u nás anebo ČR či naše podnikatelské subjekty v ČLR, bude vyžadovat společně vychovávaný pracovní kolektiv, a v tomto ohledu si myslím, že tady jsme zatím udělali málo kroků, v té výměně studentů a rozvoji středního odborného vzdělávání v obou zemích. Tady si myslím, že to bude velmi důležité. Co není možné zanedbávat, je i kulturní výměna, abychom si jako národy, které jsou od sebe přece jen několik tisíc kilometrů vzdálené, lépe rozuměly.