Vláda se přes doporučení legislativců postavila neutrálně, nikoli odmítavě k poslaneckému návrhu na zavedení možnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí v prezidentských volbách a ve volbách do Sněmovny a do Evropského parlamentu.
»Ačkoli vláda v obecné rovině záměr umožnit korespondenční způsob hlasování podporuje a zavedení této možnosti je rovněž jedním ze závazků obsažených v jejím programovém prohlášení, předložený poslanecký návrh obsahuje řadu problematických aspektů, pro které není možné jej podpořit,« napsali vládní legislativci do předběžného stanoviska.
Ministr spravedlnosti a šéf legislativní rady Jan Kněžínek (za ANO) po jednání uvedl, že návrh nepočítá s některými termíny a druhy voleb, například neuvádí, jak hlasovat v druhém kole prezidentských voleb. Uvedl také, že ministerstvo vnitra na počátku příštího roku představí vlastní návrh změny volebních zákonů, který bude zahrnovat i možnost korespondenční hlasování.
»Tradiční volba KSČM vyhovuje, máme možnost vysvětlit volební program, můžeme jednat s občany, i přímo na ulicích můžeme vysvětlovat, co pro ně chceme udělat,« řekl Haló novinám místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. »Korespondenční hlasy se nám zdají jako hlasy, které mohou ovlivnit výsledky voleb nejen v neprospěch KSČM, ale občanů České republiky vůbec. Korespondenční hlasování nemá kontrolu, z toho máme strach. Neznáme ten model, jak si to ministerstvo vnitra představuje. KSČM je zastáncem současné metody, kdy lidé mohou hlasovat ve volebních okrscích a fyzicky chodí dávat hlasy k dané urně. Pokud jde o voliče žijící v cizině, určitě to nejsou lidé, kteří by většinou hlasovali pro KSČM.«
Nedodržení pravidel
Dosavadní pokusy o zavedení korespondenční formy hlasování byly neúspěšné. Odpůrci včetně ministerstva vnitra argumentovali mimo jiné tím, že nezaručuje dodržení zásady osobního a tajného hlasování. Zastánci ale poukazují na to, že možnost hlasovat poštou má zavedenu 24 zemí EU, stejně jako USA, Kanada a Austrálie.
Důvodem je především rozlehlost těchto zemí a s tím související nutnost překonat na cestě za volební urnou na zastupitelských úřadech velké vzdálenosti. Na to poukazují nejen čeští krajané, ale například také čeští vědci působící v cizině. Změnu by ovšem mohli využít i další Češi, kteří jsou v zahraničí kvůli práci či studiu. Nyní se musejí předem nechat zapsat na zastupitelském úřadě do seznamu voličů, nebo si z domovské obce nechat poslat voličský průkaz a při hlasování jej ve volební místnosti odevzdat.
Hlasů prý bude víc
Češi v cizině by si podle předlohy museli o korespondenční hlasování požádat. Dostali by od úřadu volební lístky a obálku a také doručovací obálku s identifikačním lístkem s údaji o příslušném voliči. Ten by vybraný hlasovací lístek vložil do úřední obálky, kterou by pak vsunul do doručovací obálky s identifikačním lístkem. Na něm by podle novely stvrdil podpisem, že hlasoval osobně. Volební komise na zastupitelském úřadě by pak v den voleb přidala poštou zaslané hlasy mezi ostatní.
Navrhovatelé, k nimž patří také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS a Pirátů, odhadují, že hlasování poštou by mohlo zvýšit náklady na volby o zhruba dva miliony korun. Vycházejí z předpokladu, že počet hlasujících by se mohl zvýšit o polovinu v porovnání s posledními volbami do Sněmovny, kdy v cizině hlasovalo zhruba 10 000 Čechů.