Nemocnice v České republice se potýkají s problémem nedostatku zdravotních sester. Jsou i takové nemocnice, které z nedostatku zdravotního personálu musí zavírat některá oddělení.
Povolání zdravotní sestry bylo vždy enormně náročné. V minulosti patřilo k prestižním hlavně proto, že naplňovalo základní myšlenku »nezištné péče o pacienty«. Přesto, že v současné společnosti se nezištná péče o bližního stala jen výsadou charity a z povolání sestry se stal jen jeden z nejnáročnějších způsobů obživy, věřím, že dříve nebo později se kult individualismu a sobectví prosazovaný sametovými politiky zlomí a povolání zdravotní sestry se znovu vrátí mezi prestižní povolání.
Ti, co pracují v tomto oboru delší dobu, mi dají za pravdu, že to, co demotivuje sestry, není ani tak finanční nedocenění jejich práce, ale vytracení se lidskosti. Na prvním místě již není pacient a jeho spokojenost, ale důležité je mít vše správně zapsáno, zaškrtnuto, odškrtnuto, vybarveno a podtrženo a hlavně pojišťovně vykázáno. Pokud tomu tak není, nemá sestra splněnou náplň práce. Pro papíry se »zapomíná« na pacienta. Ne vinou sester, ale systému a šetření na nesprávném místě.
Řadu těch, co by ve zdravotnictví chtěly pracovat, odrazuje i roztříštěnost vzdělávání. Zde jsme se opět »poučili« v cizině a zrušili naše osvědčené metody vzdělávání. Názor, že 19letá zdravotní sestra je psychicky nezralá, je přinejmenším zavádějící, a proto je nutné pokračovat ve studiu na vysoké škole ve tříletém bakalářském, případně návazně v magisterském studiu. Nic proti dalšímu vzdělávání, to je v pořádku, medicína se rychle rozvíjí a je přímo nutné další vzdělávání. Musí být ale koncepční a přínosné pro zdravotníky i pacienty.
Současný systém vzdělávání sester je komplikovaný. Ten, kdo vystuduje střední zdravotní školu s maturitou, může pracovat v nemocnici jen jako asistent, a to pouze pod dohledem zdravotní sestry. Všeobecnou sestrou je možné se stát až po dalším studiu na vysoké škole bakalářského, případně navazujícího magisterského studia. Podmínkou pro bakalářské studium je jakákoliv střední škola - nemusí být zdravotnická. Paradoxně toto tříleté bakalářské studium opravňuje k vyšším kompetencím než studenta ze čtyřleté zdravotní školy.
Nový zákon, který máme projednávat v Poslanecké sněmovně na podzim tohoto roku, má situaci ve vzdělávání zdravotního personálu zlepšit. Opět by se mohlo vzdělávání zkrátit. Nebylo by podmínkou pro výkon povolání zdravotní sestry studium na vysoké škole, ale po čtyřleté zdravotní škole jeden rok na vyšší odborné škole. Ti současní se
čtyřletou zdravotní školou by si vzdělání doplnili jednoročním studiem. Tím by získali kompetence k samostatné práci, což by dle ministerstva zdravotnictví navýšilo příliv vzdělaných zdravotních sester do nemocnic.
Změna ve vzdělávání se ale nelíbí České asociaci sester. Dle ní je vzdělávání dobré, ale za nedostatek sester může podfinancované zdravotnictví. Je vidět, že si každý bude hájit své. Ohodnocení zdravotních sester, zvláště v sociálních zařízeních, je opravdu nízké a navýšení platů je namístě. Šetřit na nesprávném místě neprospívá ani zaměstnancům ani pacientům. Nicméně pokud se nezmění přístup společnosti, pokud zůstane základem společnosti individualismus a sobectví, samotné peníze a organizační změny nápravu nepřinesou.
K poučení i zamyšlení stojí za zmínku diskusní přísdpěvek „Gartouzek“
Konečně jsem si přečetl od jedné političky zajímavé hlubší zamýšlení o příčinách fluktuace a nedostatku zdravotních sester. Ostatní politici obvykle hrají na flašinet stále tutéž písničku
"peníze, penízky, penízečky". Samozřejmě, že peníze zde hrají významnou roli, ale významnou hrají i jiné faktory, které jsou na internetu známy, avšak politiky to nezajímá, protože mají
oblíbený svůj flašinet s jednou písničkou...