Zeman dohrál svou vládní partii mistrovsky. Petr Hájek přirovnává situaci k bodu zlomu

2. 7. 2018

Mistrovská partie.

..."Všichni tito Kyselové (a ostatní kyselí politologičtí paraziti) současně skuhrají, že prezident „ohýbá ústavu“. Nikdo sice neví, co to znamená, ale v ČT to zní pěkně výhrůžně. Ve skutečnosti Miloš Zeman pro svou simultánky s amatéry pouze používá jiný ústavní výklad. Běžný občan samozřejmě neví, že k té tenké knížečce se základním zákonem země existuje rozsáhlá literatura „výkladů“. Také proč by to měl vědět?

Naše ústava totiž nevznikla jako výraz vůle občanů. Spíchla ji na počátku devadesátých let na míru Havlovi a jeho zahraničním sponzorům za pár týdnů skupinka právníků, abychom po rozpadu federace nějakou ústavu vůbec měli. Obdobně napsali další právníci její „výklad. Obojí samozřejmě normální občan nezná a nezajímá ho to. Ani to, že jsou i jiné její výklady. Mnohé píše třeba Zdeněk Koudelka, vynikající brněnský ústavní právník a rektor vysoké školy Karla Engliše. Protože však nenavštěvuje Kavárnu, v ČT jeho sympatickou tvář neuvidíte.

Miloš Zeman se tedy nepochybně v ústavním rámci pohybuje – ale o to vůbec nejde.

Prezidentova ambice je jiná: praktickými kroky narovnává po desetiletí trvající absurditu: významná část voličů dává pravidelně hlasy komunistické straně, její představitelé sedí v zastupitelstvích okresů a krajů, ale na vládní úrovni se musí všichni tvářit, že neexistuje.

Přitom pod Filipovým vedením je z ní dávno krotký beránek, žádná radikální černá levicová ovce, kterou by naše impotentní politika tolik potřebovala.

Tenhle pokrytecký bludný kruh prezident konečně narovnává. Levicová vláda, která vzniká, má konečně plný voličský mandát. A není vyloučeno, že tento krok umožní, aby se v budoucnu na politické mapě opět narodila také nějaká pravice. Budou to mít však Klausové junioři hodně těžké. Ale kdyby nic jiného, pak tento závěrečný tah v mistrovské partii zůstane jako Zemanův politický odkaz, který přežije víc, než jedny prázdniny"...

Kráceno: jk

Celý článek zde:

Autor: 
Petr Hájek (jk)
Zdroj: 
http://www.protiproud.cz